Padni komu padni – Život a případy Elišky Wagnerové přehled

23.01.2025

"Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, přízeň lepší než stříbro a zlato" - cituje starozákonní knihu Kazatel nález I. ÚS 453/03 Z 11. listopadu 2005 (případ pomluvy - obvinění z korupce, které se dopustil Miloš Zeman, tehdy premiér). K závěrům Elišky Wagnerové - "Nemá-li ústavní činitel svá tvrzení důkladně prověřena co do pravdivosti, není oprávněn je zveřejnit." - se druhá členka senátu Vlasta Formánková přidala s potěšením a Michaela Židlická jen s drobným odlišným stanoviskem. Se vším souhlasí, pouze navíc dodává, že jakýkoli jiný výsledek by byl nepřijatelný. Proti lžím sdělovaným "v dobré víře" by se nedalo bránit, protože autor nepravdy by namítal, že on ji přece veřejně nevyslovil, a autor výroku by namítal, že pouze "pravdivě citoval."
Nález také poprvé představuje desetibodový test difamačních tvrzení, převzatý z evropské debaty v tzv. Benátské komisi při Radě Evropy:
1. Jak je obvinění závažné?
2. Jak silný je veřejný zájem na zveřejnění?
3. Jak věrohodný byl zdroj informace?
4. Jak konkrétně se mluvčí snažil informaci ověřit?
5. Jaký je status informace - tj. probíhá ve věci vyšetřování, na něž je třeba brát ohled?
6. Jak naléhavé bylo zveřejnění?
7. Snažil se mluvčí získat vyjádření toho, o němž mluvil?
8. Obsahovalo sdělení i pohled toho, o němž je řeč?
9. Jaký byl tón sdělení - předkládalo se obvinění jako fakt?
10. Jaké byly okolnosti zveřejnění včetně načasování?
- z ukázky z knihy uveřejněné v LN 6.12.2014.
http://kraken.slv.cz/I.US453/03
"Když píšete životopisnou knihu o muži, je to snadné. Nemá totiž prakticky žádné pochyby o tom, že se o něm má psát. Když ale připravujete životopis ženy, musíte obtížně překonávat její pocit, že není pro takovýto záměr dost vhodná a že by se mělo psát spíše o jiných lidech. ..."

18.02.2015

Zajímavě a důvtipně koncipovaná knížka o nejznámější české ústavní soudkyni. V osobě Elišky Wagnerové se totiž její život a její případy spojují – jako by do každého z nich vložila cosi ze sebe. V knížce se prolínají její osudy (advokátské začátky za socialismu, emigrace a život v Německu a Kanadě) s často pohnutými příběhy lidí, jejichž kauzy se jí dostaly na stůl na Ústavním soudu. Autor zručně pracuje s prameny a vyzpovídal mnoho lidí, díky čemuž je příběh Elišky Wagnerové vylíčený velmi plasticky, lidsky, barvitě i zábavně – hlavně díky mnoha drobným faktům, zajímavostem a drbům ze zákulisí, které text ozvláštňují. Jen by někdy neuškodil trochu kritičtější pohled (v tom je lepší Němečkův knižní rozhovor s Pavlem Rychetským, s nímž má napjatější vztah, což text činí zajímavějším, než když Cepla a Wagnerovou až nekriticky obdivuje).