Sladko je žít přehled
Otakar Štorch-Marien
Paměti nakladatele Aventina série
1. díl >
První díl trilogie vzpomínek nakladatele Otakara Štorcha-Mariena. Počátky Aventina. Kniha vzpomínek zakladatele a majitele jednoho z největších a nejúspěšnějších nakladatelství z první republiky – Aventina, o níž autor přiznává: „Má trochu provokativní název, ale sled let v ní líčených opravňuje k tomuto titulu... V třetím roce universitních studií jsem se stal nakladatelem ... našel jsem zázračný cíl života: vydávat knihy a množit jimi krásu světa ... Bylo to opojné a závratné. Znal jsem se s mnoha vynikajícími lidmi, jezdil jsem po světě, v Paříži jsem byl jako doma ... O všem tom píšu ve svých pamětech. Nejsou to žádné oficiální portréty, jsou to intimní vzpomínky na lidi z oblasti kultury, s nimiž jsem se znal, s nimiž jsem pracoval, které jsem poznal.“ Kniha zahrnuje období od r. 1919 do r. 1927. O dalších letech své nakladatelské činnosti chystá autor druhý díl vzpomínek pod jménem Ohňostroj.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sladko je žít. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
úžasná kniha, která dává nahlédnout nejen do autorova života, ale přibližuje i dobu plnou kvasu a tehdejšího kulturního a společenského života;
neméně dobré jsou i oba následující díly;
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sladko je žít v seznamech
| v Přečtených | 8x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 6x |
| v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
| 1992 |  Sladko je žít |
| 1930 |  Víno |
| 1993 | Tma a co bylo potom |
| 1992 | Ohňostroj |
| 1965 | U zlaté bohyně |
Nádhera! Pošušňáníčko pro každé milovníka knih, knižní kultury první republiky. Paměti napsané s rozeběhem, a zároveň s neuvěřitelnou pečlivostí a přesností údajů i soudů. Při čtení se člověk nestačí divit, jak jeden muž mohl být takovým magnetem, jedním z epicenter kulturního dění své doby, (a to je jen první díl!). Je půvabné, s jakou otevřeností pan Štorch líčí nakladatelské poměry (třeba hádka s kolegy o to, jestli se má do tiráže psát výše nákladu neb ne - argument proti Štorchovi, který to uváděl, bylo, že by si náhodou autor mohl spočítat, kolik by mu náleželo honoráře, kdyby měl procenta! - nebo že se nemá psát na knihy ani rok vydání (!), aby čtenář zhltl i marketingový tah, když se u pět let staré knihy napíše "Novinka"). Nebo jak odhaluje své "triky" a "úskoky", když chtěl získat nějakého nového autora (třeba S. K. Neumanna). Být se Štorchem Marienem znamená nahlížet do tvůrčí kuchyně bratří Čapků, Františka Muziky, Adolfa Hoffmeistera, Jaroslava Durycha, a také různých tiskařů a knihkupců. je to zkrátka svědomitě napsaná kniha, kultura první republiky pohledem nakladatele, který něco znamenal. Paráda, těším se na druhý díl.