Otakar Štorch-Marien

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1897 - 1974

Populární knihy

/ všech 11 knih
Víno
Víno
Tma a co bylo potom
Tma a co bylo potom
Kilimandžáro lásky
Kilimandžáro lásky
Ohňostroj
Ohňostroj

Nové komentáře u knih Otakar Štorch-Marien

Tma a co bylo potom Tma a co bylo potom

„Ano, jedním dechem. Souhlasím. Tu "tmu" si totiž pan Štorch Marien způsobil sám. Líčí, jak různé nátlakové skupiny, exekutoři a další se vrhali na jeho dluhy a pohledávky, a je to vlastně plastické vylíčení konce jedné z nejdůležitějších kapitol české knižní kultury mezi válkami. Tady člověk nemůže být soudce, jsou to subjektivní vzpomínky a hodnocení, kde byla vina, kdo co dělal a komu řekl a jaké kroky podstupoval, to všechno je dnes zaváto časem. Já to četl jsko drama člopvěka, který se upřímně snaží držet úroveň české kultury, a přestává na to mít peníze, postupně se propadá do hlubších a hlubších problémů. Pak přichází ještě druhá "tma" v podobě nacistické okupace, a to "co bylo potom", je pozoruhodný dovětek. Pokus o další Aventinum už nevyšel, tak jak by autor chtěl, zůstal nakladatelkým redaktorem, spoluautorem různých edic a to v "konkurenčním podniku", a vzhledem k roku vydání se o té další "tmě" už vlastně skoro nevyjadřuje. Tak jako tak, všechny tři díly jsou klenotem, který s nejvyšší možnou mírou intenzity představuje kontext, poměry i konkrétní počiny v české meziválečné nakladatelské oblasti. Budiž pani Štorch Marienovi velký dík za tento základní pilíř české vzpomínkové literatury!“... celý text
— Apo73

Ohňostroj Ohňostroj

„Pokračování vzpomínkové jízdy. Opět obdivuji, s jakou šíří ponoru je pan Štorch Marien schopen pojmout své vzpomínky, vlastně rok po roku. Někdy se text trochu utápí ve výčtech, chápu, že potřebuje zaznamenat všechno - přeci jen je to uzavřená kapitola a tady se jí "staví pomník". Přitom je autor i k sobě částečně kritický, zvlášť, když ve vzpomínání na nejlepší léta Aventina cítíme zárody postupného krachu. Což jistě přinese další díl.“... celý text
— Apo73

Sladko je žít Sladko je žít

„Nádhera! Pošušňáníčko pro každé milovníka knih, knižní kultury první republiky. Paměti napsané s rozeběhem, a zároveň s neuvěřitelnou pečlivostí a přesností údajů i soudů. Při čtení se člověk nestačí divit, jak jeden muž mohl být takovým magnetem, jedním z epicenter kulturního dění své doby, (a to je jen první díl!). Je půvabné, s jakou otevřeností pan Štorch líčí nakladatelské poměry (třeba hádka s kolegy o to, jestli se má do tiráže psát výše nákladu neb ne - argument proti Štorchovi, který to uváděl, bylo, že by si náhodou autor mohl spočítat, kolik by mu náleželo honoráře, kdyby měl procenta! - nebo že se nemá psát na knihy ani rok vydání (!), aby čtenář zhltl i marketingový tah, když se u pět let staré knihy napíše "Novinka"). Nebo jak odhaluje své "triky" a "úskoky", když chtěl získat nějakého nového autora (třeba S. K. Neumanna). Být se Štorchem Marienem znamená nahlížet do tvůrčí kuchyně bratří Čapků, Františka Muziky, Adolfa Hoffmeistera, Jaroslava Durycha, a také různých tiskařů a knihkupců. je to zkrátka svědomitě napsaná kniha, kultura první republiky pohledem nakladatele, který něco znamenal. Paráda, těším se na druhý díl.“... celý text
— Apo73

U zlaté bohyně U zlaté bohyně

„Na díle je vidět že autor byl vzdělanec a intelektuál v dobrém slova smyslu“
— palka452

Tma a co bylo potom Tma a co bylo potom

„Začínám úmyslně III.dílem překrásné trilogie českého nakladatele, spisovatele a publicisty Otakara Štorcha Mariena. I. díl - Sladko je žít, II. - Ohňostroj, III. - Tma a co bylo potom. V roce 1919 založil nakladatelství Aventinum. V březnu 1927 se nakladatelství přestěhovalo do Zedwitzovského paláce, čp. 53, v Purkyňově ulici 4, na Novém Městě, kde byla výstavní síň, galerie a prodejna Aventinská mansarda. Právě tam se pořádaly rozpravy se spisovateli, vedly se vášnivé diskuze o kulturním životě a také se na reprezentační úrovni uváděly nové knihy. Aventinum to byl pojem ! V prvé řadě šlo o nádherně vypravené knihy. Kmenovými spisovateli Aventina byli třeba bratři Čapkové, kteří později po krachu nakladatelství přešli ke konkurenci. Majitel byl veden heslem "Krásná kniha" - a že jich bylo ! Ke krachu došlo jednak špatně vedeným účetnictvím (tedy subjektivní interní důvody) a jednak i za ataku konkurentů - přirozených rivalů Otakara Štorcha Mariena. II. etapa Aventina byla v létech 1945-1949. V 50-tých létech se za pomoci věrných přátel zrodilo zřejmě tenkrát nejkrásnější, ale malinkaté knihkupectví v Praze "Platýzské knihkupectví". A zase je zde typická česká vlastnost - závist. Neumětelové mu nepřáli. V lednu roku 1962 byl pan Štorch odejit ! O 12 let později umřel. Pro mě byl něco jako bonbonek III.dílu konec knihy, kde pan Štorch popisuje svou návštěvu ve Francii, cosi jako "Po stopách Toulouse-Lautreca". Vše přečteno "jedním dechem" .“... celý text
— 1amu

Přejít na knížky autora