Vyslanci do prázdna přehled
Frank Herbert
Směřovali k planetě kroužící kolem vzdálené Tau Ceti - do rajského světa, který měl zajistit budoucnost lidské rasy. Ale loď selhala -motory poháněné lidskými mozky náhle a nevysvětlitelně zešílely. Jediným řešením bylo vytvořit umělý mozek, který by byl schopen dovést je k cíli. Ale bude k tomu dost času, nebo bude jejich výprava odváta v zapomnění? Román autora Duny, na jehož základě byla později napsána imponující trilogie Pandora.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2005 , BaronetOriginální název:
Destination: Void, 1966
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vyslanci do prázdna. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Rozhodně zajímavá kniha, kterou sice beru jako předstupeň k celému Pandorskému cyklu, ale uznávám i jako samostatnou část. Let k cizí hvězdě, který možná není přesně tím, čím se zdá být, a jehož výsledkem je něco, co neočekával vůbec nikdo... dějem je tak něco na hranici teoretizování a filozofování ohledně vědomí, umělé inteligence a věcí s tím spojených.
Vyslanci do prázdna se mi četli skoro sami, asi proto, že je kniha poutavě napsaná, i když má velmi jednuduchý děj, ale zároveň je to klasické csi-fi. Jsem zvědavá na pokračování
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vyslanci do prázdna v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 70x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 60x |
v Chystám se číst | 22x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
1988 | Duna |
1993 | Spasitel Duny |
2007 | Děti Duny |
2001 | Božský imperátor Duny |
1999 | Kapitula: Duna |
Klasická sci-fi obohatená o náboženský a filozofický rozmer. Ak si vyrastal na technokratickom Asimovovi, Herbert je trochu iné kafé. Klony, vesmírna loď s implantovanými ľudskými mozgami a jej let vesmírom do neznáma, to sú atribúty, ktoré ma u klasiky vždy dostanú. Tiež filozofické a duchovné otázky v tomto type žánrovej literatúry som vždy vnímal ako korenie, ktoré jej dodávajú šťavu.
Horšie už je, ak dialógy a myšlienky tohto typu u hlavných protagonistov prevažujú nad samotným dejom. V prípade Vyslancov do prázdna je to už dosť na vážkach. Autor v tomto románe dosť fabuluje, čo sa týka technikálií. Svoje "hard" podanie fantastického príbehu odsúva až na hranu zrozumiteľnosti. Niektoré jeho myšlienky sú už zastaralé a poplatné dobe (čo nevidím ako negatívum), ktoré chápem ako pohľad 60. rokov minulého storočia (Nová vlna) na budúcnosť. Niektoré sú nadčasové a majú čo povedať aj dnes.
Napriek stagnácii deja, siahodlhým dialógom, filozofovaniu a duchovným výlevom je cítiť zo samotného textu auru kvalitnej klasickej sci-fi a nechýba ani ten pocit údivu. Pointa je riadna a má svoju silu (aj keď je dosť predvídateľná). Z tohto dôvodu si rád prečítam aj nasledujúce trilogické pokračovanie, ktoré Herbert spáchal v spolupráci s Billom Ransomom. Len dúfam, že to nedopadne ako s Rámom od Clarka, ktorému Gentry Lee veľmi nepomohol...