Pomocník přehled
Robert Walser
Román Pomocník vznikl na základě skutečné události. Robert Walser (1878–1956) prožil od července do prosince 1903 jako asistent u poněkud dobrodružného vynálezce Toblera ve vile u Curyšského jezera několik měsíců neklidného života v typické švýcarské měšťanské rodině na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Protagonista románu, pomocník Joseph Marti, prožívá její vzestup, plané naděje a pád, ale uprostřed postupného zániku, starostí a prolhanosti nachází i světlé okamžiky plné radosti, barev a tónů, dotvářejících neopakovatelné kouzlo Walserových postav. Přes zjevnou faleš a nepravost Toblerova světa v něm Marti dokáže nalézt i drobné doteky skutečného života a nepředstíraně se z nich těšit.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pomocník. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pomocník v seznamech
v Přečtených | 9x |
v Knihotéce | 7x |
v Chystám se číst | 12x |
v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
švýcarská literaturaAutorovy další knížky
2005 | Jakob von Gunten |
2010 | Procházka |
1982 | Pěší putování |
2007 | Sourozenci Tannerovi |
2009 | Večerní čtení |
Na tuhle knížku jsem byl velmi zvědav. Už jen kvůli jistému autorově podivínství a osudu, který jej nakonec vedl do psychiatrické léčebny, kde asi 20 let až do své smrti žil. Také mě zaujalo, že v tehdejší době nebyly Walserovy knihy příliš úspěšné a to navzdory doporučení spisovatelů jako byli Ch.Morgenstern, F.Kafka, M.Brod, H.Hesse... Ale k samotné knize. V anotaci jsem se dočetl, že jde o autorův jediný román s klasickou příběhovou strukturou. Do jisté míry s tím souhlasím, ačkoli román! Román? Po celou dobu četby jsem se sám sebe ptal, co to vlastně čtu. Nevzpomínám si, že bych kdy narazil na tak podivnou hlavní postavu příběhu, jako je pomocník, v příběhu se jmenuje Josef Marti. Jeho myšlenkové pochody, chování, jeho způsob pozorování okolí a lidí, vztah k nim, především pak k ženám a autoritám...To všechno mě při četbě stále znovu provokovalo, někdy až drásalo, nechápal jsem pomocníka a nedokázal se s ním plně identifikovat. Po jazykové stránce (bohužel jsem četl zatím jen český překlad) jde o čtení vyžadující soustředění. Walser používá zvláštní metafory, někdy až ryze básnické, kterými si autor jako by sám pro sebe reflektuje, co vlastně vidí a prožívá a konstruuje tak jinou pro něj snad lépe pochopitelnou realitu...Napsal jsem toho už dost a přesto se zatím ještě vůbec nedostal k ději. V doslovu překladatel R.Charvát dokládá, že příběh neúspěšného vynálezce Toblera a jeho pomocníka má reálný základ a sám Walser přiznává, že kdysi sloužil jako pomocník u vynálezce Dublera a pro svůj román ani nemusel ve vyprávění příliš fabulovat. Ale stejně si myslím, že spíše než o příběh jde daleko více o hlavní postavu, tedy o pomocníka a vše, co se kolem něj děje je jakousi kulisou na níž může pomocník a jeho podivnost o to lépe vyniknout. Těším se na další Walserovy knihy a jejich bizarní postavy.