Pompejčan přehled
Philipp Vandenberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72281/pompejcan-72281.jpg
4
87
87
Dej románu sa odohráva v 1.storočí nášho letopočtu v období vyznačujúcom sa rušnými udalosťami, politickými a mocenskými intrigami vnútry Rímskej ríše , nepokojmi v provinciách a šírením a prenasledovaním kresťanského učenia. Na tomto pozadí sa rozvíja životný príbeh prepustenca Afrodisia. Keď Pompeje postihne zemetrasenie a on pri ňom príde nielen o rodičov , ale záhadným sposobom aj o svojho pána Serena , zmení sa celý jeho ďalší život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , Ikar (SK)Originální název:
Der Pompejaner, 1986
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pompejčan. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Velmi slušná kniha tak trochu ve stylu "Jak chudák ke štěstí přišel". Většina knihy se čte velmi dobře, ale bohužel obsahuje i pasáže, u kterých jsem vysloveně trpěl. Několikastránkový popis domu, podobně obsáhlý popis menu svatební hostiny, odbočky do římské i řecké mytologie s desítkami bohů, polobohů, jejich potomků apod. Autor má neskutečné znalosti a chápu, že se je snaží "prodat", ale nemusel by tolik tlačit na pilu.
Co ale musím pochválit, je autorova schopnost vtáhnout čtenáře do prostředí.
Příjemný příběh otroka, který získá svobodu a okusí bohatství a získá vliv ve starém Římě. Příběh je starověkou groteskou, příběhem obyčejného člověka, který díky své chytrosti a přátelům (lidem kteří mu v začátcích ukázali směr a bez kterých by úspěchu nikdy nedosáhl) uspěje a získá poměrně velké prostředky. Kolem Pompejana se dějí divné věci od intrik, svádění, pomluv až po vraždění, ale ač se snaží přijít tomu na kloub - sám nic nevyřešil. Bylo příjemné nahlédnout do domů antických občanů a udělat si víc obrázek o obyčejném životě nižší třídy i vysoce vážených politiků a vojevůdců či caesara i bájí antické mytologie. Styl psaní autora byl příjemný, avšak mnoho latinských výrazů a textů neustále odvádělo pozornost k výkladovým poznámkám na konci knihy. Raději bych zapracoval do textu (což někde bylo a někde ne), nebo umístil jako poznámku pod čarou. Někdy člověk hledal a výraz ve vysvětlivkách ani nebyl. Proto za mne v hodnocení o hvězdu méně. Jinak prima odpočinkové čtení, které by si tu pátou hvězdičku možná i zasloužilo. Závěr byl pro mě trochu rozmrzelý a chybí mi nějaké lepší zakončení. Trochu by si člověk víc přál ten "happyend " nebo lepší zakončení ve smyslu dokončení příběhu alespoň u vedlejších postav (rodiny), které byli mimo Pompeje v den kdy je pohřbil Vesuv. Jinak autor zapracoval opravdu hodně detailů. Nedávno jsem shlédl dokument o Neronovi a spoustu faktů kniha téměř kopírovala. Nero byl velmi bizarní císař...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pompejčan v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 143x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 2x |
| v Mé knihovně | 116x |
| v Chystám se číst | 30x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 2003 |  Král z Luxoru |
| 2008 |  Faraonka - Ze života královny Hatšepsut |
| 2005 | Akta Golgata |
| 2000 | Purpurové stíny |
| 2005 | Páté evangelium |
Anotace hodně vypovídá a kniha stojí za přečtení..
Příběh mě zavedl do starých časů a byla to zajímavá a zábavná cesta. Hlavní postava je fiktivní, jinak se v knize vyskytuje mnoho skutečných osobností, z nich asi nejznámější císař Nero. Nejde ale o učebnici historie a tak jsem se nijak nenudila, ani nepřeskakovala zdlouhavé pasáže.
Naopak, autor mě dokázal vtáhnout do doby starého Říma a moje představivost, díky jeho způsobu vyprávění, docela pracovala.
Mohla bych vytknout, že některé věci pouze naznačil a do hloubky víc nešel, nepropracoval je, ale to by musel napsat tak dvakrát víc textu.
Pokaždé, když čtu nějakou dobře zpracovanou knihu z časů "před mobily", znova si uvědomím, jak vyspělé byly civilizace v dávnověku, jak byli lidé schopní a tvořiví, a musím o tom znovu s potěšením číst... Závěrem si mohu jen povzdechnout, neboť jsem o tom přesvědčená, že přes veškeré úsilí historiků a archeologů toho stejně víme jen velmi málo.
Nezbývá, než se zneviditelnit, to je podmínka, odcestovat časem do minulosti, a všechno si tam prohlédnout :-).