Popis jednoho zápasu přehled
Franz Kafka

Próza Popis jednoho zápasu je prvním Kafkovým rozsáhlejším literárním pokusem, který se dochoval. Je to typ experimentální literatury, avšak ne ve smyslu programového experimentu, jaký známe ze soudobého i pozdějšího modernismu a avantgardy. Autor si tu – chtěje zachytit vnější, ale především svůj vnitřní svět naprosto přesně a autenticky, bez ohledu na literární konvence a vzory – doslova zkoušel, jak, či zda vůbec, dovede vyjádřit to, co vidí, i své nálady, afekty, zážitky, ale také, v neposlední míře, své fantazie a sny. Popis jednoho zápasu dává možnost nahlédnout do počátků procesu, v němž krystalizoval Kafkův specifický, ve 20. století s ničím nesrovnatelný způsob psaní a znázorňování světa. Celý text pozůstává z řady víceméně samostatných úseků bez vzájemné souvislosti, která by ukazovala na nějaký jednotný ideový záměr nebo dějový plán. O psychologické motivaci jednání postav nemůže být řeč, postavy nepředstavují žádné pevně dané charaktery. Ani sám vypravěč v první osobě není uchopitelný jako jednotná instance. V atmosféře textu lze vysledovat zřetelný pocit ohrožení, ale není to spíš nespokojenost sama se sebou, pocit trapnosti z vlastní existence? Zřejmé je, že na takové otázky se Kafka svým textem nesnaží dávat žádné odpovědi; pouze konstatuje jisté stavy, podává "popis". Což platí pro celé vydávané životní dílo. Popis jednoho zápasu je z tohoto hlediska prvním vyjádřením toho, že Kafka přikládal svému "psaní" přímo existenciálnízávažnost: psaní pro něj byla životní potřeba či nutnost, jediná činnost, jež ho cele naplňovala; takové naplnění mu, jak si postupně uvědomoval, nemohlo poskytnout povolání, manželství, společenské postavení či jiné konstanty života. Účelem (a pro něj samého zdůvodněním) již tohoto raného textu tedy pro něj nebylo napsat kus literatury, nýbrž "popsat", tj. sepsat si z duše všechny možné obavy, nejistoty a nenaplněné potřeby, s nimiž se nedokázal vyrovnat v reálném životě. Kafka tedy nepsal, aby oslovil čtenáře, nýbrž psal takříkajíc pro sebe – a úžasný, dodnes nevysvětlený paradox jeho odkazu je, že tím svým psaním pro sebe oslovil a hluboko zasáhl tolik čtenářů jako málokterý spisovatel 20. století.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2024 , PulchraOriginální název:
Beschreibung eines Kampfes, 1909
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Popis jednoho zápasu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)


Objeveno v antikvariátu v Praze, zkrášleno obrázky od mého oblíbence Slívy, text mi ovšem zůstal zahalen do hávu neporozumění. Ale jednou na toho Kafku vyzraju (dozraju) !


"Stál jsem opět na dlažbě a cítil bolest v koleni. Zapomněl jsem jména hvězd."
V téhle knize se toho dělo tolik, že si připadám, jako kdybych právě přečetl rozsáhlý román. Příběh byl podivně chaotický a upřímně bych teď nedokázal popsat, o čem přesně byl, ale přesto mi nějakým zvláštním způsobem utkvěl v paměti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Popis jednoho zápasu v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 204x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 4x |
v Mé knihovně | 93x |
v Chystám se číst | 16x |
v Chci si koupit | 4x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Část díla
![]() |
Popis jednoho zápasu 1909 |
Autorovy další knížky
2007 | ![]() |
2005 | ![]() |
1989 | ![]() |
2001 | ![]() |
1962 | ![]() |
Jak to ten Kafka psal? Měl předem promyšlený plán díla nebo ("surrealisticky") věřil ve svou (automatickou) imaginaci? S jeho prózou je to jako s krajinou v jeho vyjádření: "Ta krajina mě ruší v přemýšlení..., rozhoupává mé úvahy jako řetězové mosty v hněvivém proudu. Je krásná a proto chce být pozorována." ( str. 49). Ono vůbec Kafkovy expresionistické věty jsou magické jako Praha, dějiště jeho povídky (" Jakmile jsem drobnými krůčky vyšel z domu, přepadlo mě nebe a měsíc a hvězdy a veliká klenba a náměstí s radnicí, mariánským sloupem a kostelem. Klidně jsem vykročil ze stínu do měsíčního světla, rozepjal si svrchník a vyhříval se, pak jsem zvednutím rukou utišil šum noc a počal jsem uvažovat: "(str. 87)
Už v téhle prvotině (?) je přes její nejednoznačnost (nebo spíše pro ni) autorem geniálním.