Popmusic z Vittuly přehled
Mikael Niemi
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34841/bmid_popmusic-z-vittuly-1Re-34841.jpg
4
97
97
První román pro dospělé Mikaela Niemiho (nar. 1959) se setkal s mimořádným ohlasem ve Švédsku i v zahraničí, kde již vyšel v deseti zemích. Páteř knihy tvoří autorovy vzpomínky na dětství v odlehlém, exotickém údolí řeky Torneå v nejsevernější části Švédska daleko za polárním kruhem, do jehož rurálního života vtrhly v 60. a 70. letech nové časy a vyvolaly mnohé bizarní situace. V líčení názorových střetů zastánců tradičních hodnot s moderní společností autor záměrně stírá hranici mezi skutečností a fantazií a královsky baví sebe i čtenáře.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , Mladá frontaOriginální název:
Populärmusik fran vittula, 2000
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Popmusic z Vittuly. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Trochu bizarní, občas moc nebudete chápat, o co gou, ale to se stane jen zřídka. Na to, že se kniha prezentuje že bude převážně o hudbě, jí tam bylo celkem málo, ale nevadilo mi to.
naprostá srdcovka. volně řazené historky o dětství, hudbě, holkách, chlastu, chytání myší, převtělování a cestě do číny, a hned na úvod krásný otvírák - půvabná historka o přechodu himalájského sedla.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2000 -
Augustova cena
(beletrie)
Kniha Popmusic z Vittuly v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 112x |
| ve Čtenářské výzvě | 8x |
| v Doporučených | 16x |
| v Mé knihovně | 38x |
| v Chystám se číst | 55x |
| v Chci si koupit | 10x |
Štítky knihy
humor švédská literatura dospívání 60. léta 20. století autobiografické prvky Švédsko 70. léta 20. století rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
| 2019 |  Vařit medvěda |
| 2003 |  Popmusic z Vittuly |
| 2010 | Muž, který zemřel jako losos |
| 2014 | Vodní apokalypsa |
| 2013 | Ďáblík |
... - konečně dospěly k pajalskému televiznímu stožáru na kopci Jupukka, přeměnily se a jako hrášky se skutálely do naší černobílé teliny.
A pak se objevil Elvis. Bylo to ještě z doby, než narukoval do Německa, byl tehdy na vrcholu slávy, silný, mužný mladík s křivým úsměvem, napomádovanou čupřinou a nohama ohebnýma jako čistič dýmky. Táta si odfrkl a demonstrativně odešel do garáže. Máma zůstala sedět a dělala, že plete, ale ve skutečnosti z toho zpoceného samce v černé kožené bundě nemohla spustit oči. Ségra si kousala nehty a večer pak dlouho brečela do polštáře. A já jsem zatoužil po kytaře.
Následující den jsem po škole šel do dílny ve sklepě a z masonitové desky si vyřezal cosi, co se podobalo kytaře. K tomu jsem přitloukl prkno, to byl krk. Místo strun jsem na to monstrum napnul gumičky do prádla. Pak jsem k němu přivázal šňůru, abych si ho mohl pověsit na rameno.
Jediným místem, kde mě všichni nechali na pokoji, byla garáž. Když mě nikdo neviděl, odkradl jsem se tam, s rozkročenýma nohama jsem si stoupl na betonovou podlahu a vysílal pohledy do moře diváků. ...