Přemyslova krev přehled

21.07.2024

České hry o trůny

Střet dvou tajemných světů, jedna plná bázně, pokory a svatého ticha ve jménu kříže, druhá přímo jiskří tajemnou energií, živočišností, touhou a ozvěnou našich předků a jejich bohů.

Přemyslova krev by logicky měla být o dědicích Přemyslova stolce a ona jim opravdu velká většina příběhu věnována je, přesto si srdce čtenáře získají spíš postavy vedlejší. Proč? Oldřich je Kazisvět VI. z boží vůle král, Jaromír zas slaboch a z Břetislava ta křesťanská svatost přímo odkapává.

Přemyslův rod si však svou pozicí na stolci nemůže být jist, těch, co by chtělo zaujmout jejich pozici bylo mnoho, ovšem nikdo neoplýval takovou mocí jako Vršovci.
Hrdý medvědí rod s muži tesanými z velmi tvrdého kamene, jeden z nich by se však od svých bratrů nemohl lišit víc.
Velesův vnuk, Svarogův žrec a Vesnin milenec, Hněvsa Vršovic. Přeze všechna protivenství vždy pln nakažlivé radosti ze života a jeho darů, narozdíl od jeho bratrů byl vždy dvorný k ženám, které mu při pohledu na jeho zářivou podobu a ohnivou kštici padaly k nohám. Nikdy se nebál intrik ani zrady, pokud si to žádaly okolnosti, nezapomínal však na své závazky a věděl, kde má hranice.
Svému úhlavnímu nepříteli Jaromírovi vzal vše, zbavil ho mužství, z jeho ženy udělal svou, syna vychoval k obrazu svému a to jeho si Hovora představí, když se řekne otec, a jako třešinku na dortu mu uzme i svobodu.

Hněvsův konec je vskutku velkolepý, svůj vlastní život položil na oltář tomu, zač brojil celý život, a nutno říct, že jsem jeho odchod opravdu obrečela, nicméně
jeho vlastnosti i tvář pokračují v synovi, kterého mu dala Jaromírova žena.

Plamínek staré víry dohořívá jen zdánlivě a na božištích dál planou vatry. A s touto knihou znenadání znovu doutnají dávno vyhaslá ohniště, ohniště zapomenutých časů, příběhů a životů.

Přijměte pozvání na český dvůr, který byl nejspíš úplně jiný, než jak jsme slýchali na hodinách dějepisu.

15.06.2023

Chtěla bych autorce vzdát hold, kniha mě naprosto uchvátila. Narazila jsem na ni úplnou náhodou na Světě knihy. Protože mám ráda českou historii, zvláště Přemyslovce, zaujala mě. Když jsem knihu začala číst, zjistila jsem, že skrývá mnohem víc a dalece předčila má očekávání. Nejenže má autorka perfektně nastudovaná historická fakta a čtivým jazykem jim dává život, ale celý příběh je protkaný jemnou nenásilnou linkou fantasy. Člověk v klidu může uvěřit, že před tisícem let, kdy v Čechách spolu soupeřila stará Slovanská víra s nově nastupujícím křesťanstvím, mohla se magie popisovaná v knize skutečně existovat. Nad to je kniha celkově milá, čtenáře pobaví i potěší. Už teď vím, že se ke knize v budoucnu vrátím a pokud autorka vydá něco dalšího, budu se těšit.