Příběh v řeči nepřímé přehled
Alena Zemančíková
Do pohraničí se v padesátých letech odcházelo kvůli bytu, práci, utíkalo se sem před životními pády a manželskými krachy. Postavami této knihy jsou lidé, kteří zde v době nesvobody hledali nekonvenční život, jiné možnosti a nezávislost. Lidé, kteří tu později ze svých dětí, v dobré víře, vychovali ztracenou generaci outsiderů. Příběh v řeči nepřímé je neobvyklou rodinnou historií prodchnutou rozháranými životy, citovými zmatky, poraněnými srdci, ale také odvahou přijímat rány a vzdorovat. „Při čtení knihy jsem pochopila, že Alena Zemančíková napsala příběh nejen o událostech, ale i úmyslech. Že pro ni, stejně jako pro čtenáře, vyvstává otázka, nakolik zákonité, náhodné nebo prozřetelné jsou jejich důsledky. Já v jejím psaní oceňuji, že se nikdy neuchyluje k zjednodušujícímu hodnocení místa, doby ani děje — natož lidí.“ (Jaroslava Šiktancová)... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Příběh v řeči nepřímé. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Míč jsem si knihu užila. Líbily se mi popisy, i to, jak se autorka k některým skutečnostem vrací. Skutečné, to je to slovo, jako bych si na ten příběh/život/dobu mohla sáhnout.
Děkuji.
Důkaz toho, že se kniha dá napsat bez přímé řeči a rozhodně to není nuda. Osamělost hlavní hrdinky, i přes velké množství dětí a mužů, chladná matka se svými partnery, bratr a jeho pití, zaměstnání, které vás nudí, nemožnost studovat na VŠ - to všechno se v téhle relativně malé knížce děje:-)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Příběh v řeči nepřímé v seznamech
v Přečtených | 33x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
autobiografické prvky ze života pohraničí české romány
Autorovy další knížky
2016 | Příběh v řeči nepřímé |
2008 | Bez otce |
2007 | O fejetonu, s fejetonem |
2009 | Mařenka a Čenda |
2020 | Zpětné zakreslení cesty |
Myslím, že tahle kniha si vyřazení z knihovny fakt nezasloužila. Příběh v řeči nepřímé je totiž zajímavou knihou o jedné rodině z českého pohraničí odehrávající se v 50. a následujících letech.
.
Já vlastně nevím, jestli to byla autobiografie, ale tak nějak jsem z ní cítila tu opravdovost, dětské vjemy a zážitky, ryzí emoce a něčí skutečný život.
Není to nějak veselý příběh, ale ani ne úplně tragický – asi tak, jako život někdy sám. Příběh o vůdčí matce, rozdělených sourozencích, rozdvojených životech, nenaplněných studijních touhách, skřípajících vztazích. Bylo to autentické, normalizačně ponuré, skličující.