• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Nějaké ženy a jacísi muži - Alena Zemančíková

Ženy i muži v této knize stojí na rozhraní svých životů. Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila. Ta, která leží ... detail knihy

Nové komentáře u knih Alena Zemančíková

Nějaké ženy a jacísi muži

„Alena Zemančíková je vypravěčka par excellence. Příběhy a situace podává věcně a ve zdánlivě nekomplikovaném toku vět, s lehkým nadhledem a humorem - a těch metafor... A přitom mnohá povídka s sebou nese "aha efekt", když už ne pointou, tak nezvyklým postřehem, nečekanou souvislostí, banalitou povýšenou na symbol... Zvláštní dík za Dvojí autorství a Utekáč. A za Kantora, pochopitelně.“... celý text
— petrarka72

---

Nějaké ženy a jacísi muži

„Redaktor, který měl vydání této knihy na starosti, by se měl stydět. Tolik chyb a překlepů jsem v knize dlouho nezažila. Naposledy u nějakého "díla", které bylo vydáno samonákladem. Jenom ve druhé povídce toho bylo tolik, že jsem po nějaké chvíli se zděšením zjistila, že se víc soustředím na hledání chyb než na příběh. Je to škoda, protože anotace byla opravdu lákavá a téma je skutečně zajímavé.“... celý text
— gbrgbr

---

Zpětné zakreslení cesty

„Velmi potřebná kniha a dobře, že byla napsána. Přesněji zpracovaná mi přišla spíše až Dočekalova éra. Bohužel jsem v knize postrádal větší zmínky o řadě inscenací, které byly velmi povedené - např.některé irské hry v Kolovratu i ve Stavovském, či Harwoodova Na miskách vah, nebo třeba Krobotova inscenace s Kaiserem a Bydžovskou, nebo Ibsenův Nepřítel lidu. Také žel se nedostalo na větší připomenutí hereckých osobností. Vždyť některé inscenace stály ve své době na výkonech Vinkláře či Somra i Mrkvičky. Také se žel člověk nedočetl, proč někteří herci, kteří se na velkém jevišti chytli jako Novotný, Hartl a jiní, z divadla brzy odešli.“... celý text
— adaben

---

---

Příběh v řeči nepřímé

„Myslím, že tahle kniha si vyřazení z knihovny fakt nezasloužila. Příběh v řeči nepřímé je totiž zajímavou knihou o jedné rodině z českého pohraničí odehrávající se v 50. a následujících letech. . Já vlastně nevím, jestli to byla autobiografie, ale tak nějak jsem z ní cítila tu opravdovost, dětské vjemy a zážitky, ryzí emoce a něčí skutečný život. Není to nějak veselý příběh, ale ani ne úplně tragický – asi tak, jako život někdy sám. Příběh o vůdčí matce, rozdělených sourozencích, rozdvojených životech, nenaplněných studijních touhách, skřípajících vztazích. Bylo to autentické, normalizačně ponuré, skličující.“... celý text
— Carlita.cte

---

Bez otce

„Život se často ubírá jinak, než si člověk vysní. Neměla by se z něj ale vytrácet radost. Vnitřní nespokojenost, osamělost, rezignovanost a melancholie zatěžují mysl hrdinek, které působí dost chladně. Atmosféra příběhů je poněkud depresivní.“... celý text
— Lenka4