adaben komentáře u knih
Pořád je to krásná kniha. I v dospělosti i po několikátém už přečtení.
S řadou esejů či připomínek konzervativních úvah v knize člověk souzněl a osvěžil si i Chesternona a další. Jistým zklamáním naopak pro mne byly úvahy o naší televizi. V nich se žel autor podle mne míjí s podstatou a bohužel se obávám, že jeho pohled mezi brněnskými politology a společností na ČT není ojedinělý a v důsledku vede k některým dost neblahým dopadům na ČT.
Dobře se čte, přijde mi, že je to spíš taková ironie než humoristický román. Vtipné jsou však například charakteristiky tehdejších vůdců (Ulbrichta, maršála Jakubovského atd.), dvě scénky Bilakova předávání zvacího dopisu a pak samotné obsazení Levic maďarskou armádou.I jako připomínka dění roku 68 a podílu Maďarska na něm za přečtení kniha stojí. Přehnaně dlouhé mi přišly odstavce, kde se vyjmenovávaly různé dobové charakteristiky, slogany, organizace apod.
Dvě bystré pocitové povídky o prvním a posledním dni války německého vojáka, a mezitím uteklo několik let, hodně lidí zmizelo a Německo se proměnilo v trosky, ale vždy je nějaký první a poslední den.
Poměrně drsné líčení vztahů mezi lidmi za první republiky, ale není důvod mu nevěřit. Ale je v tom i řada zajímavostí, např. o rozmachu boxu v té době, a také ze života na Pelhřimovsku a v Pardubicích, i o tehdejší nakladatelské sféře. A dále verše, které jsou jistě prosté, ale kdo má rád Vysočinu si je rád přečte.
Agatha Christie nestárne. A Zábranův překlad a jeho slovní zásoba je obdivuhodná a jeho doslov výtečný.
Když pobývá člověk na jaře v Praze, není snad vhodnější náladové četby, než Seifertovy verše o Praze. A to přesto, že oproti svým pozdějším rýmům, v nich lyricky zpívá někdy na dnešní dobu až příliš.
Velmi čtivé kapitoly zejména do emigračního období, pak už mne to bavilo míň. Především pohled na to, co se dělo ve Staré Boleslavi za protektorátu a v období po válce, jak se k sobě lidé chovali, je přínosný. Bez předpojatosti, s řadou přesných pohledů a svědectví na chování různých skupin.
Velmi zdařilá sportovní kniha a nejen o B. Ebermannovi, ale řada našich reprezentantů ze sedmdesátých let tam vypráví i o svých osudech, i o tom, co možná měli udělat jinak. Zajímavá svědectví jsou také od Ebermannových plzeňských spoluhráčů i od členů rodiny apod. A také svědectví, jak se s hokejem začínalo v padesátých letech oproti třeba dnešku.
Velmi potřebná kniha a dobře, že byla napsána. Přesněji zpracovaná mi přišla spíše až Dočekalova éra. Bohužel jsem v knize postrádal větší zmínky o řadě inscenací, které byly velmi povedené - např.některé irské hry v Kolovratu i ve Stavovském, či Harwoodova Na miskách vah, nebo třeba Krobotova inscenace s Kaiserem a Bydžovskou, nebo Ibsenův Nepřítel lidu. Také žel se nedostalo na větší připomenutí hereckých osobností. Vždyť některé inscenace stály ve své době na výkonech Vinkláře či Somra i Mrkvičky. Také se žel člověk nedočetl, proč někteří herci, kteří se na velkém jevišti chytli jako Novotný, Hartl a jiní, z divadla brzy odešli.
Pěkně napsané, první desítky stránek i bez Exnera mají velmi zdařilou a sugestivní atmosféru, rozuzlení mne však trochu zklamalo, čekal jsem možná běžnější, ale propracovanější motiv. Ale u V. Erbena to není nic výjimečného, že motivy vrahů jsou dost specifické. A tuhle exnerovku ale asi nikdo nezfilmuje, pro počet těch mrtvých a zápletek, škoda.
Velice pěkný doslov, resp. studie o Klicperovi od Přemysla Ruta.
Velice zdařile popsaná vojna osmdesátých let s mnoha přesnými postřehy a věrohodnými pocity, včetně té poslední věty, že vojna vzala člověku dva roky života, ale dala mu něco, co nejde definovat. Navíc je to napsáno čtivě a pěkným jazykem a bez zbytečné snahy o dobové československé dialekty v přímé řeči, jak bývá u podobných knih zvykem. Jen v jedné věci bych autorovi oponoval, že šikana postupně ustupovala, byl jsem dva roky na vojně v druhé půlce osmdesátých let také u malého útvaru a poměry tam byly velmi obdobné, jen se pořád hrozilo a četly se různé rozkazy MO, ale jinak se jelo stejně do rozkazu důstojníci, od rozkazu do budíčku mazáci určovali chod světa.
Velmi zevrubně a z různých úhlů popsaná jedna důležitá doba naší historie. A navíc čtivým stylem.
Hezká dětská kniha z nizozemského pobřeží, na úrovni knih A.Lindgrenové. Škoda, že od autora nevyšlo v češtině víc knih. Navíc pěkně ilustrovaná O.Čechovou (vydání z roku 1967) a bystrý překlad paní J.Maříkové.