adaben
komentáře u knih
Vřeteno osudu
Otomar Dvořák
Tak výrazná zásluha je už, že někdo věnoval román Erbenovi. O Němcové, Máchovi, Havlíčkovi, Tylovi toho bylo napsáno vcelku dost, ale Erben se svým osudem jakoby vedle nich nyl vždy jakýmsi šedivým úředníkem, jehož vlastní osudy na knížku nevydají. Napsáno je to hodně zeširoka, někdy dialogy velmi doslovné, ale četba zajímavá a exkurze k postavám a dějům 19.století obohacující. A také se člověk vypraví do Miletína, do Žebráku té doby. A Erbenův zvláštní úděl a inspirace jako jednoho z dvojčat si knihu zasloužily.
Vnímavý vypravěč
Olga Tokarczuk
Druhá půlka knihy je hodně už pro lidi čtivé i pro lidí píšící. Kdo četl některé podobné knihy od jiných autorů, u nás třeba i eseje od Milana Kundery, ten si přijde na své. Další pohled na spisovatelskou profesi i na čtenáře.
Dům v Matoušově ulici
Tereza Boučková
Kniha čtivá a dobrý nápad. Škoda, že se nedalo najít víc o německých obyvatelích za války a jejich osudech. Trochu nejasné či mi uniklo to původní vlastnictví nějakého spolku. A pro mne snad i čtivější přes osobní rovinu byly ty vzpomínky na poválečné lidi, manželé Zavřelovi, Alenu Vránovou, návštěvy Václava Havla. Možná by k tomu ještě hezky zapadlo dopátrání nějakých osudů "všedních" lidí, kteří v domě snad také žili a neměli umělecké či lékařské profese. Vsuvky k současnému dění mne nevadily, také budou jednou svědectvím doby.
Okouzlený milenec Chodska
Božena Hofmeisterová
Příjemné čtení a vzpomínky na J. Š. Baara, ale také o starostech lidí z počátku dvacátého století. Je myslím dobré zajímavého autora i kněze připomínat. Nejspíš se už čte méně, ale jeho některé knihy jsou pořád svěží a v době naší výuky literatury byl myslím docela neprávem přehlížen ve prospěch některých jiných dobových autorů. A připomenout třeba i osudy jeho výrazného pomníku na Klenčí je také vhodné. Kolik lidí by se asi dnes sešlo, kdyby se některému spisovateli odhaloval pomník? Popularita tehdejších autorů typu Jiráska, Baara je už asi neobnovitelný fenomén.
Alois Hudec – mistr kruhů
Dagmar Stryjová
Dobře, že byla tato kniha o Aloisi Hudcovi, dalších gymnastech a sokolech napsána, určitě si ji zasloužili. Je zajímavá i přiblížením jednoho moravského městečka a fotografiemi. Popis olympiády v Berlíně je také zajímavý, ale překvapil mne svou obšírností v obsahu knihy. Čekal jsem, že více bude věnováno i protektorátním a poválečným Hudcovým životním osudům.
Podbrdskem od městečka k městu
Jan Čáka
Velmi pečlivé, zajímavé, ale i čtivé zachycení historie a svérázu jednotlivých městeček Podbrdska. Knihy pana Čáky doufám nebudou zapomenuty, jsou kvalitní.
Drak na polní cestě
Jiří Hájíček
Hájíček nezklamal, čte se to velmi dobře, ani ten zrychlený závěr mi nevadil. Příběh je to vcelku jednoduchý, ale zachycení, co se děje a jak Češi (nejen na venkově) se chovají v dnešních situacích a pokušeních, je přínosné. Atmosféru mají jednotlivé kapitoly samy o sobě, a pak když jsem stejně starý jako autor a v podstatě i jako hrdina příběhů, tak najde člověk i další důvody, proč to číst velmi bděle. Aby to byl úplně dokonalý román o dnešní době, asi by to chtělo, aby trochu víc byly prokresleny i osudy a zázemí těch právniček a pana Lichovana z Dragonu.
Boj o ostrov
Arthur Ransome
Pořád je to krásná kniha. I v dospělosti i po několikátém už přečtení.
Obrana ženských tvarů (a jiné chestertonovské chvály a obrany)
František Mikš
S řadou esejů či připomínek konzervativních úvah v knize člověk souzněl a osvěžil si i Chesternona a další. Jistým zklamáním naopak pro mne byly úvahy o naší televizi. V nich se žel autor podle mne míjí s podstatou a bohužel se obávám, že jeho pohled mezi brněnskými politology a společností na ČT není ojedinělý a v důsledku vede k některým dost neblahým dopadům na ČT.
Můj tank
Viktor Horváth
Dobře se čte, přijde mi, že je to spíš taková ironie než humoristický román. Vtipné jsou však například charakteristiky tehdejších vůdců (Ulbrichta, maršála Jakubovského atd.), dvě scénky Bilakova předávání zvacího dopisu a pak samotné obsazení Levic maďarskou armádou.I jako připomínka dění roku 68 a podílu Maďarska na něm za přečtení kniha stojí. Přehnaně dlouhé mi přišly odstavce, kde se vyjmenovávaly různé dobové charakteristiky, slogany, organizace apod.
Den první a poslední
Heinrich Böll
Dvě bystré pocitové povídky o prvním a posledním dni války německého vojáka, a mezitím uteklo několik let, hodně lidí zmizelo a Německo se proměnilo v trosky, ale vždy je nějaký první a poslední den.
Zkřehlými prsty
Stanislav Augusta
Poměrně drsné líčení vztahů mezi lidmi za první republiky, ale není důvod mu nevěřit. Ale je v tom i řada zajímavostí, např. o rozmachu boxu v té době, a také ze života na Pelhřimovsku a v Pardubicích, i o tehdejší nakladatelské sféře. A dále verše, které jsou jistě prosté, ale kdo má rád Vysočinu si je rád přečte.
Muž v mlze
Agatha Christie
Agatha Christie nestárne. A Zábranův překlad a jeho slovní zásoba je obdivuhodná a jeho doslov výtečný.
Kamenný most
Jaroslav Seifert
Když pobývá člověk na jaře v Praze, není snad vhodnější náladové četby, než Seifertovy verše o Praze. A to přesto, že oproti svým pozdějším rýmům, v nich lyricky zpívá někdy na dnešní dobu až příliš.
Antonín Líman: Věčný polštář z trávy
Antonín Líman
Velmi čtivé kapitoly zejména do emigračního období, pak už mne to bavilo míň. Především pohled na to, co se dělo ve Staré Boleslavi za protektorátu a v období po válce, jak se k sobě lidé chovali, je přínosný. Bez předpojatosti, s řadou přesných pohledů a svědectví na chování různých skupin.
Plzeňský express
Pavel Pechoušek
Velmi zdařilá sportovní kniha a nejen o B. Ebermannovi, ale řada našich reprezentantů ze sedmdesátých let tam vypráví i o svých osudech, i o tom, co možná měli udělat jinak. Zajímavá svědectví jsou také od Ebermannových plzeňských spoluhráčů i od členů rodiny apod. A také svědectví, jak se s hokejem začínalo v padesátých letech oproti třeba dnešku.
Zpětné zakreslení cesty
Alena Zemančíková
Velmi potřebná kniha a dobře, že byla napsána. Přesněji zpracovaná mi přišla spíše až Dočekalova éra. Bohužel jsem v knize postrádal větší zmínky o řadě inscenací, které byly velmi povedené - např.některé irské hry v Kolovratu i ve Stavovském, či Harwoodova Na miskách vah, nebo třeba Krobotova inscenace s Kaiserem a Bydžovskou, nebo Ibsenův Nepřítel lidu. Také žel se nedostalo na větší připomenutí hereckých osobností. Vždyť některé inscenace stály ve své době na výkonech Vinkláře či Somra i Mrkvičky. Také se žel člověk nedočetl, proč někteří herci, kteří se na velkém jevišti chytli jako Novotný, Hartl a jiní, z divadla brzy odešli.
Pastvina zmizelých
Václav Erben
Pěkně napsané, první desítky stránek i bez Exnera mají velmi zdařilou a sugestivní atmosféru, rozuzlení mne však trochu zklamalo, čekal jsem možná běžnější, ale propracovanější motiv. Ale u V. Erbena to není nic výjimečného, že motivy vrahů jsou dost specifické. A tuhle exnerovku ale asi nikdo nezfilmuje, pro počet těch mrtvých a zápletek, škoda.
Divadelní hry
Václav Kliment Klicpera
Velice pěkný doslov, resp. studie o Klicperovi od Přemysla Ruta.