Princ Lestat přehled

10.08.2022

(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY !!!

Bála jsem se nízkých hodnocení, a proto jsem se do knihy pustila dřív, než do Upíra Lestata, kterého jsem si rozhodla šetřit na konec svého návratu do světa Upířích kronik. Svého času jsem zbožňovala film Interview s upírem, četla jen knižní předlohu a litovala, že nebyly vydány i další díly, samozřejmě hlavně ty, ve kterých hrál hlavní roli Lestat de Lioncourt. Z Královny prokletých (2002) jsem viděla jen kradmé útržky, které mne nijak neuchvátily, Lestata, který v mé hlavě měl stále tvář Toma Cruise, jsem si jako rockovou hvězdu nedokázala představit a kladla si otázku, co ho na tuto dráhu mohlo přivést. Přestože mi díky absenci česky vyšlých dílů chyběly jakékoli souvislosti a návaznost, Princ Lestat mne překvapivě zaujal a moc mě bavilo knihu číst. Abych byla přece jen víc v obraze, četbu jsem si proložila právě Královnou prokletých, abych s překvapením zjistila, že nahrazení Cruise Stuartem Townsendem mi vůbec nevadí a že ten film vůbec není o tom, o čem jsem si celé ty roky myslela. ( I když zobrazení upírů a celá Akasha na mne působili spíše úsměvně, stejně jako výběr některých herců a odchylky od knižní předlohy.)

I když v češtině vyšly z celých rozsáhlých Upířích kronik jen 4 díly, a to ještě na přeskáčku, čtení Prince Lestata to příliš nevadí, protože v první části se Anne Rice zabývá mnoha více i méně známými upíry a vypráví ve stručnosti příběh každého z nich, včetně úvodního shrnutí, jak to bylo s počátkem upírů a Krve. Obecně nejsem příznivcem vysvětlování, jak upíři vznikli, Nekroskop mne kvůli tomu odpuzuje ještě nyní, a tuhle rasu krevesajů si chci uchovat jako něco nadzemského a obestřeného tajemstvím. Zde mi to překvapivě moc nevadilo a celá dějová linka, včetně zasazení do našeho reálného světa, mne zaujala a chytila. Oproti Interview zde není tolik vhledu do nitra hrdinů, žádné "nadbytečné" pasáže prožitků a zbytečných opisů; kniha na mne působila mnohem vyzráleji než to, co jsem od autorky zatím četla, ale uznávám, že pro jiného čtenáře může být hodně hutná, plná nezajímavých osudů a popisná, což značně zpomaluje tempo vyprávění. Ač ubylo hororových prvků, rukopis Anne Rice je zde znát, a zejména propracovanost celého jejího universa a propletenost osudů jednotlivých hrdinů. To se mi možná líbilo nejvíc, protože ač byly odkryty a prezentovány figury, které se v Interview či Královně prokletých jen mihnou, stále zůstalo mnoho prostoru pro vlastní fantazii a přemýšlení, jak tihle dlouhověcí žili a co vše při své cestě měnícím se světem viděli.

Přiznávám se, že jsem dlouho netušila, který dlouholetý upír to procitl ze spánku a promlouvá k Lestatovi a ostatním - vše jsem si uvědomila až postupně spolu s hrdiny. Konec byl díky tomu od jistého momentu předvídatelný, ale jinak to vlastně skončit nemohlo :-).

Poté, co jsem přečetla i Upíra s tváří anděla a nastudovala si něco o autorce, řekla bych, že Princ Lestat odráží i její vlastní vývoj a hnutí mysli. Sepsání dalších dílů Upířích kronik se dlouho bránila, od Blood Canticle uplynulo nějakých 11 let, než byla kniha vydána. Asi i díky tomu zde vše končí velice optimisticky a sluníčkově (pro některé krvesaje doslova), upírům se konečně dostává nějakého rozhřešení a naděje. Chybí obligátní konflikt mezi Bohem a ďáblem, spásou duše a jejím zatracením, jak se postavit k tomu, že pro své přežití musím páchat zlo. Upíři dospěli, jsou vyrovnaní, smíření s tím, co jsou, dalo by se říci, že jsou na to i hrdí, a řeší tentokrát jiné otázky, a to svoji kolektivní identitu v 21. století. Pro Louise de Pointe de Lac ještě v 70. letech století dvacátého něco nebývalého...

Jediné, co mi přišlo nepochopitelné a vůči čemu bych já osobně byla ostražitá, byla důvěra všech zúčastněných ve Farída a jeho tajemného průvodce Setha. Všichni s radostí vítali ideu na upíří vědce, předávali jim svůj genetický materiál a i Lestat se s nadšením zúčastnil experimentu, který byl sám o sobě na hraně. Možná to ale jen moc vnímám jako člověk, bombardovaný GDPR a dalšími záležitostmi, a nenahlížím na věc jako staletí starý upír, který vítá jakoukoli společnost a spřízněnost s dalšími svého druhu :-).

V knize velice oceňuji závěrečné dodatky - přehled vydaných knih ze světa Upířích kronik, ale hlavně přehled postav, který jsem objevila až po dočtení (což mě zpětně mrzelo, neboť bych místy tolik netápala). Nakonec mi nevadila ani obálka, která odkazuje na egyptský původ upírů, s průřezem na siluetu města, ve kterém se uskutečnilo velké závěrečné finále. A ano, po dočtení lituji, že nevyšly další díly série i u nás a divím se tomu.

09.03.2018

Anne Rice v plné síle. Příběh splétaný z osudů prastarých, starších i mladých krvesajů, kteří všichni stanuli na osudové křižovatce, kdy jejich prazáklad - bytost, která je všechny stvořila, stále tvoří a navždy spojuje - po tisíciletích nevědomí procitne. Bude to znamenat konec celého upířího rodu? Nebo se tento Lid měsíce a hvězd vydá společně jinou, společnou cestou a konečně se naplní Lestatovo tvrzení, že "peklo nebude mít žádnou moc"?

Pokud jste fanoušky Upířích kronik a dalších vyprávění Anne Rice, stejně jako četby příběhů, které jsou plné myšlenek mnohem hlubších, než se na první pohled mohou zdát, pak si knihu Princ Lestat jistojistě užijete :-)