Příšerné povídky přehled

12.02.2023

Patrně nejznámější ezoterička, okultistka, spiritistka etc. krátce před svou smrtí kromě teoretických textů napsala i pár povídek. Je samozřejmé, že i do nich skryla okruh svého zájmu (např. hned v první, nejdelší a nejslabší povídce nakonec i nejzatvrzelejší skeptik prozře). Co však Blavatská schovala do beletristických příběhů (tedy se dá považovat za součást děje) v mých očích naprosto (omluvte mou francouzštinu) dojebal český překladatel, který ve svém egoismu a tmářství povídky prošpikoval hned několika naprosto zbytečnými poznámkami pod čarou, v nichž leckdy šel i přímo proti Blavatské (jemu možná nedošlo, že to nejsou žádné eseje ani myšlenkové spisy ale POUHÉ povídky). A tak zatímco Blavatská to zaobalila do beletrie, Karel Weinfurter se projevil jako pako a docela pokazil prvotní dojem. Povídky jsou jaké jsou, takový ten typ, kdy příběh na tři strany vzletná a p/opisná mluva natáhne na stran i sedm až osm, kdo tohle má rád, tuhle kašírovanost a v jistých úsecích až nabubřelost (bez přílišné negativní konotace), toho to zaujme. Není to úplně špatné, ale mě tohle moc nebaví. Zápletkově jsou příběhy i docela pestré, nejvíce se mi líbil poslední houslový. Chtěl jsem si něco od Blavatské přečíst, na nějaké její „teoretické“ práce bych asi neměl, tak jsem rád, že jsem si „úkol“ splnil alespoň něčím takovým.

17.06.2021

Strašidelné příběhy, které autorka psala v druhé polovině 19. století, odpovídají době svého vzniku. Povídky jsou tajemné, místy mrazivé a překvapivé, ale v žádném případě nečekejte, že se budete klepat strachy.