Profesoři přehled
Charles Percy Snow
Román kreslí s vynikající pozorovací schopností a psychologickým uměním typickou atmosféru anglických kolejí. Zdánlivě suché zápisky ze zdánlivě mrtvého domu s umírajícím rektorem působí velice vzrušivě. Nevyléčitelná rektorova nemoc postaví před profesorský sbor úkol zvolit nového rektora. Spisovatel ústy jednoho z nich, Lewise Eliota líčí, jak přívrženci dvou hlavních kandidátů rozpoutají velikou kampaň a rozdělí kolej na dva nesmiřitelné tábory. Podává vynikající charakteristiky jednotlivých osob, s humorem komentuje jejich jednání a udržuje čtenáře v napětí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1963 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
The Masters, 1951
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Profesoři. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1954 -
James Tait Black Memorial Prize
(Fiction Award)
Kniha Profesoři v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 9x |
Štítky knihy
anglická literatura univerzitní román
Klasický "univerzitní román". Mikrosvět lehce zatuchlé, dřevem obložené anglické vysokoškolské koleje, jak ji u nás neznáme. Lesk světoznámé univerzity, která si však žije svým polosmrdutým životem, ve kterém se odehrávají zejména nejrůznější intriky, strategie, neustále se schůzuje a pije, kde vůbec nejde o věc samotnou (věda nebo výuka), ale o budování společenských vazeb, klanů "pro" a klanů "proti", o vykopávání a zakopávání válečných sekyr....zkrátka theatrum mundi v jeho zmenšenině zdí slavné cambridgské koleje. Samotný nápad, který se točí kolem volby nového rektora, je skvělý a vytváří tak půdu téměř pro detektivku - kdyby se tam stal zločin. Snow líčí barvitě volební klání, získávání kandidátů, získávání hlasů se vší smrtelnou vážností, ale zároveň s jemným britským humorem.
"Tihle pánové mají štěstí se svými obory," prohlásil. "Musí to být velice příjemné, když se člověk obejde bez jediné původní myšlenky" - říká např. postava profesora přírodních věd na str. 43 o společenských vědách..... (Jak trefné i dnes...) A nebo: "Někdy ve mě vzbuzujete pocit, kolego, jako kdybych byl předvolán k řediteli pro špatnou práci!" A odpověď: "Někdy, milý kolego, je to přesně ten pocit, který chci vzbudit!" (s. 23). A tak podobně. Jemnost, krása a hlavně nadčasovost - kdo zná současné univerzitní prostředí, musí se tetelit radostí, jak přesně jsou definované charaktery, situace, vztahy a vazby a jak se dynamicky vyvíjejí, jaké motivy mají ti lidé k jednání. Vznešenosti je mezi tím velmi málo, jakkoliv to má dojem vznešenosti budit. Takže mně se to moc líbilo. Že bych byl uchvácen, to ne, ale je to výborné.