• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Charles Percy Snow

Krycí barva

„nalezna v knihobudce..anotace zněla velmi dobře...a výsledek mého čení je úplně opačným směrem. Neskutečně (pro mě) nudná kniha...od začátku jsem se nemohla začíst do dějě. Spousta postav, zdánlivě nesouvisejících, absolutně jsem nechápala, proč je tam autor vlastně cpe. To má být ta "londýnská společnost" ? ploché, nudné, v reálném světě by se podle mě v životě spolu nebavili (ebo možná jo aa proto se o Angličanech říká, jací jsou suchaři...) A do vší té nudy a dlouhých dialogů, uspávajících a pohrbívajících mou pozornost a zájem, pak najednou praskl nějakou větu o sexu. Týkající se některých zúčastěných... Pane Bože !!! vždyť ty jeho ploché postavy působily tak neskutečně nereálně !! odpudivě..a najednou nějaký sex ??? To děj potápělo o level níž... Samotná vražda byla příjemným rozptýlením, i když samotná lady Ashbrooková byla docela zajímavá a snad i nejlepší postava knhy. No a vyšetřování teda bylo opět v duchu hlavní myšlenky - unudit čtenáře k smrti, aby jsme se vlastně nedobrali konce. Probírání obvinění a alibi, další mezlidské vztahy, opět ti podivní lidičkové v podivné změti vztahů... A pak konec, když sme se vlastně ničeho nedobrali. Za mě - jeden z nejzoufalejších nálezů celé mé knihobudkové éry a jeden z mála tahů úplně, ale úplně vedle mé čtenářské kariéry.. Zřejmě jsem hodnotu a bloubku díla nepochopila, s panem Snowem jsme se teda úúúplně minuli...jen vytrvalost mi nedala knihu odložit nedčtenou. pošlu knihobudkou dál...“... celý text
— haki34

---

Profesoři

„Klasický "univerzitní román". Mikrosvět lehce zatuchlé, dřevem obložené anglické vysokoškolské koleje, jak ji u nás neznáme. Lesk světoznámé univerzity, která si však žije svým polosmrdutým životem, ve kterém se odehrávají zejména nejrůznější intriky, strategie, neustále se schůzuje a pije, kde vůbec nejde o věc samotnou (věda nebo výuka), ale o budování společenských vazeb, klanů "pro" a klanů "proti", o vykopávání a zakopávání válečných sekyr....zkrátka theatrum mundi v jeho zmenšenině zdí slavné cambridgské koleje. Samotný nápad, který se točí kolem volby nového rektora, je skvělý a vytváří tak půdu téměř pro detektivku - kdyby se tam stal zločin. Snow líčí barvitě volební klání, získávání kandidátů, získávání hlasů se vší smrtelnou vážností, ale zároveň s jemným britským humorem. "Tihle pánové mají štěstí se svými obory," prohlásil. "Musí to být velice příjemné, když se člověk obejde bez jediné původní myšlenky" - říká např. postava profesora přírodních věd na str. 43 o společenských vědách..... (Jak trefné i dnes...) A nebo: "Někdy ve mě vzbuzujete pocit, kolego, jako kdybych byl předvolán k řediteli pro špatnou práci!" A odpověď: "Někdy, milý kolego, je to přesně ten pocit, který chci vzbudit!" (s. 23). A tak podobně. Jemnost, krása a hlavně nadčasovost - kdo zná současné univerzitní prostředí, musí se tetelit radostí, jak přesně jsou definované charaktery, situace, vztahy a vazby a jak se dynamicky vyvíjejí, jaké motivy mají ti lidé k jednání. Vznešenosti je mezi tím velmi málo, jakkoliv to má dojem vznešenosti budit. Takže mně se to moc líbilo. Že bych byl uchvácen, to ne, ale je to výborné.“... celý text
— Apo73

---

Krycí barva

„Zajímavá atmosféra. Knížka se mi docela líbila a to, že se autor nesoustředil pouze na případ,ale i na charaktery postav, vždy ocením.“
— DeepSea21

---

---

Krycí barva

„Moje druhé setkání s autorem (před mnoha lety čteny Cesty moudrosti, ale vzpomínky na ně už jsou jen mlhavé). Určitě nečíst primárně jako detektivku, byť se případ vine celou knihou a poutavost se mu upřít nedá. Podstatnější jsou dialogy rozvíjející různá společenská témata, jak koneckonců naznačuje už anotace (od společenského uspořádání či naší živočišné přirozenosti po trest smrti). Za pozornost stojí zajímavé, nečernobílé charaktery i vztahy mezi nimi. Velmi pozvolný děj, který se obejde bez náhlých zvratů, ale možná i v tom je kouzlo Krycí barvy.“... celý text
— TheRaven

---

Krycí barva

„Bylo pro mě obtížné překousnout dojem, že autor neustále nasvětluje a načíná další a další zajímavá témata, aniž by některé nechal pořádně rozvinout. Dost mě to unavovalo.“... celý text
— Hanka_Bohmova