Pronásledování křesťanů v antice přehled
Wolfram Kinzig

K pronásledování křesťanů v antice lze přistupovat z různých úhlů. Ten, který zvolil Wolfram Kinzig, spojuje vhodným způsobem literární zprávy křesťanských autorů s moderním historickým a archeologickým bádáním, díky němuž bylo nutné některé tradiční představy revidovat. Sledujeme tak fenomén pronásledování křesťanů v antické době od počátků, kdy křesťané tvořili pouhou sektu uvnitř židovství, až po dobu Diokleciánovu. Autor navíc do své publikace zahrnuje i pronásledování křesťanů ve 4. století po Kr. jak v římské říši, tak i mimo její hranice.... celý text
Náboženství Literatura naučná Historie
Vydáno: 2022 , Pavel MervartOriginální název:
Christenverfolgung in der Antike, 2019
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pronásledování křesťanů v antice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pronásledování křesťanů v antice v seznamech
v Přečtených | 6x |
v Mé knihovně | 7x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 1x |
Kniha je sice útlá, ale doslova nabitá informacemi. Autor svojí analýzou období perzekuce křesťanů ve starověkém Římě vyvrací několik zažitých mýtů. Jako příklad uveďme představu o celoříšském pronásledování, které se až do doby Valeriána a později Diokleciána nikdy neuskutečnilo. Vlastně i v době Diokleciána postupovali východní císaři mnohem tvrději než jejich západní kolegové.
Zároveň kniha nabízí chronologii jednotlivých etap pronásledování křesťanů, přičemž z textu zřetelně vyplývá konflikt mezi tradiční římskou pragmatičností v kulturních i náboženských otázkách a touhou sjednotit náboženské systémy v římské říši v souladu s císařským kultem obdodí dominátu. Je rovněž zajímavé sledovat, že císaři, jejichž vládu považujeme všeobecně za říši prospěšnou (Markus Aurelius, Caracalla, Septimus Severus, Dioklecián), prosazovali tvrdý postup vůči křesťanům. Ale v každém období nelze brát římskou říši za homogenní celek, v nemž by se protikřesťanská politka uskutečňovala zcela dle stejných pravidel.
Autor se kráce dotkl i otázky pronásledování křesťanů u Gótů, Peršanů a Arménů, což jsem v české odborné literatuře zaregistroval jenom okrajově.
Knihu mohu všem zájemcům o antické křesťanství jenom doporučit. Z mé strany bych uvedl jenom jedinou výtku. V tématu jsem se celkem orientoval již před četbou a z tohoto důvodu mi chybělo vysvětlení, proč se autor v některých příkladech přiklonil k té či oné dataci. Stejně tak jsem postrádal alespoň drobný odhad, kolik vlastně mohlo existovat v římské říši před nástupem Diokleciána křesťanských kostelů. Z tohoto důvodu rovněž doporučuji přečíst i doslov Vlastimila Drbala.