Prútené kreslá přehled
Dominik Tatarka

Rozprávač Bartolomej Slzička z krajiny nikoho, teda z Československa rokov 1938 a 1939, ocitá sa na štúdiách v Paríži, spoznáva slečnu Danielu, cudzincov i krajanov, diplomatov, mesto...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Prútené kreslá. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)


Štýl autora mi vôbec nesadol, ledva som knihu dočítala. Za mňa jedna hviezda. Ak by to nebolo pre čitateľskú výzvu, určite by som dielo už na začiatku odložila nedočítané.


Pozor, komentář obsahuje malinký spoiler.
Bylo prima si přečíst něco v krásném slovenském jazyce. Neřekl bych, že mě kniha nadchla, ale dost se mi líbilo napětí mezi tím, co čtenář a Bartoloměj neustále očekávají, a tím, že se téměř nic z toho nestane (nechci ale říct, že by to bylo o ničem). Celkově příjemná četba.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Prútené kreslá v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 83x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 4x |
v Mé knihovně | 46x |
v Chystám se číst | 13x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 2x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
1961 | ![]() |
1963 | ![]() |
1964 | ![]() |
1999 | ![]() |
1950 | ![]() |
Predajca a milovník kníh rozpráva na zájazde pri mori peknej ale láskou sklamanej „drahej Jarmile" svoj príbeh lásky. Bartolomej Slzička, ešte ako študent z Československa, sa v rokoch 1938-1939 ocitá v Paríži tesne pred druhou svetovou vojnou. V rodinnom penzióne sa zaľúbi do Francúzky Daniely, vzniká medzi nimi čistá, platonická láska, priam akási duchovná spriaznenosť.
Spoločné chvíle trávia na prechádzkach po meste, radi sedia na terase v prútených kreslách. Autor vyjadruje obdiv k surrealistickej voľnosti, intelektuálskym salónom, rieši osobné i spoločenské problémy, súvisiace s predvojnovým obdobím a Mníchovskou zradou. Za preklad politických letákov mu hrozí vyhostenie z krajiny. Vzniká pekný, priam otcovský vzťah so starým predajcom potravín, starým p. Augierom.
Dominik Tatarka vychádza z osobných zážitkov počas štúdia v Paríži. Je to intelektuálsky autor. Čitateľ „musí“ mať chuť a náladu na filozofické dielko. Ocenila som štýl autora, jeho úvahy, ale asi som nebola správne naladená, lebo som si román celkom nevychutnala. Začala som ho čítať kvôli čitateľskej výzve, ale som rada, že som sa k nemu dostala. Asi si ho ešte raz prečítam a verím, že si ho viacej užijem.
Dominik Tatarka získal cenu Jaroslava Seiferta od Nadácie Charty 77 v Štokholme .