Prví ľudia na Mesiaci přehled
Herbert George Wells
Vědeckofantastický román vypráví ústy pana Bedforda příběh vynálezce dr. Cavora a jeho letu na Měsíc.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1931 , Matica slovenskáOriginální název:
The First Men in the Moon, 1901
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Prví ľudia na Mesiaci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Knížku jsem si poslechla jako audioknihu, hezky dramaticky zpracováno, bavilo mě to od začátku do konce.
Sci-fi nepatrí medzi môj okruh záľub v literatúre a čím staršie, tým horšie. Dúfal som, že kniha sa bude niesť v podobnom duchu ako iná z tvorby autora no zmýlil som sa. Výber však neľutujem, pretože som v knihe našiel pár zamyslení nad ľudskou rasou. Knihu som síce zhltol, no nebavila ma tak ako iné knihy, ktoré si cením vysoko.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Prví ľudia na Mesiaci v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 94x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 130x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 5x |
Štítky knihy
Měsíc zfilmováno mimozemšťané cesty na Měsíc viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
2005 | Válka světů |
1992 | Stroj času |
1990 | Neviditelný |
1928 | Ostrov doktora Moreaua |
1927 | První lidé na Měsíci |
Tenhle vědeckofantastický román byl v originále vydán těsně po konci viktoriánského období. Do čtení jsem se pustil, protože mě zaujaly některé ilustrace, koláže Adolfa Hoffmeistera. Pan Cavor s panem Bedfordem úspěšně přistáli na Měsíci v kouli a pak začalo drama. Velmi se mi líbilo, jak autor popsal společnost Selenitů, což byli obyvatelé Měsíce, s částečně hmyzím vzezřením a chováním. Knihy jsem se částečně obával pro její stáří, ale nakonec to dopadlo docela dobře. Závěr byl celkem nápaditý.
Citace: Po kouli jsem už ani nevzdechl. Myslel jsem jenom na to, jak najít zase Cavora. Měl jsem skoro chuť vrátit se raději pod povrch Měsíce bez něho než pátrat po něm, až bude pozdě. Už jsem byl na půl cestě zpátky ke kapesníku, když pojednou...
Spatřil jsem kouli!
Nenašel jsem ani tak já ji jako ona mne. Ležela mnohem západněji, než kudy já jsem chodil, a šikmé paprsky zapadajícího slunce, odražené od jejího skla, ji náhle prozradily oslňující září.