Psaní mi za rukou běhá jako pes přehled
Miroslav Olšovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527326/bmid_psani-mi-za-rukou-beha-jako-pes-6566e8563dc7d.jpg
3
4
4
Ten, kdo píše, přechází po provaze, jehož oba konce svírá nicota. Tato maxima charakterizuje autorské gesto, které Miroslav Olšovský rozvíjí ve své nové knize. Je to zvláštní, hraniční počin na pomezí prózy, poezie i konceptuálního psaní. Kniha je věnována Praze, ale nejedná se o místopis nebo nostalgickou vzpomínku. Praha Olšovskému vstoupila do žil i nervových vláken a uvnitř této oběhové soustavy se proměnila v zázračné místo, které člověka osvítí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Psaní mi za rukou běhá jako pes. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Psaní mi za rukou běhá jako pes v seznamech
| v Přečtených | 3x |
| v Mé knihovně | 2x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2019 |  Tahiti v hlavě |
| 2012 |  Líčení |
| 2006 | Záznamy prázdnot |
| 2011 | Průvodce krajinou |
| 2023 |  Psaní mi za rukou běhá jako pes |
Zápisky, ve kterých Miroslav Olšovský bez okolků zprostředkovává své já otisknuté do hlavního města. A své nitro potištěné hlavním městem. A nitro Prahy plné dalších lidských niter, která se zdají být stále prázdnější a šedivější – stejně jako zdi paneláků a reklamní slogany v obchodních centrech.
„Všechno, co tu píšu, je součástí mého v čase stárnoucího těla, ze kterého pomalu odpadávají nikomu nepotřebná slova.“ – str. 65
„Proud lidí v dožhava rozsvícených vagonech metra, proudy lávy stékající tunely a zvolna se řinoucí k nám. Nastupujeme do těchto rozžhavených jícnů a vystupujeme u Teska.“ – str. 72