Říkají mi Aram přehled
William Saroyan

Aram Garochlanjan – ve skutečnosti dospívající William Saroyan, ztělesněný jeho synem, arménský chlapec žijící v Americe. Kniha začíná v době, kdy se Aram začíná proměňovat v samostatného chlapce a končí, když v sedmnácti letech opouští rodné město a odjíždí do New Yorku. Kniha obsahuje 14 krátkých povídek. GRANÁTOVÉ STROMY Strýček Melik měl tajný sen, vlastnit sad. I přestože půda byla neúrodná, strýc stromy vysázel a po 3 roky o ně spolu s Aramem pečoval. Jednu sklizeň nakonec přeci jen měli, ale jelikož v tom kraji nikdo granátová jablka neznal, nikdo je nekupoval a strýc se tak musel se svým snem rozloučit.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2000 , EminentOriginální název:
My Name Is Aram, 1940
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Říkají mi Aram. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)


Knihy W. Saroyana jsem už četla kdysi hrozně dávno, v mládí, obsah si nepamatuji, zbyl jen výrazný dojem, že to bylo velice poetické čtení. Zrovna takový pocit mám z těchto nejarménštějších povídek, po kterých jsem sáhla v rámci hledání dle štítku "arménská literatura" - motivováno plánovanou cestou do Arménie. Milé, úsměvné, téměř snové texty, malá knížečka s velkým pohlazením duše.


Krása. Myslím, že som objavil ďalšieho autora, ktorý bude plniť moju myseľ obrazmi (po Jackovi Kerouacovi a Dušanovi Dušekovi). Aj tu cítim to brnenie v zátylku, keď okolo mňa letia obrázky autorovho sveta. Idem hneď objednať nejakú ďaľšiu knihu.
Související novinky (1)
Listopadové knižní novinky
14.11.2016
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Říkají mi Aram v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 157x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 9x |
v Mé knihovně | 72x |
v Chystám se číst | 33x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 1x |
Část díla
![]() |
Běh na padesát yardů 1940 |
![]() |
Cesta do Hanfordu 1940 |
![]() |
Cirkus 1938 |
![]() |
Granátové stromy 1940 |
![]() |
Jeden z našich budoucích poetů – dalo by se říci 1940 |
Autorovy další knížky
1980 | ![]() |
1981 | ![]() |
1998 | ![]() |
1958 | ![]() |
1998 | ![]() |
Arama sem četla někdy ke konci základky nebo v prváku, ale teď sem na něj narazila v jiný knížce a říkala sem si, že bych se k němu po těch letech ráda vrátila. A musím říct, že mě to bavilo snad víc, než tenkrát. Nebo možná jinak, to asi spíš.
Já mám Saroyana obecně moc ráda. Hrozně mě baví jeho styl psaní, skladba příběhů, to jak nad nimi přemýšlí a co jimi říká. Zrovna Říkají mi Aram jsou, řekněme povídky nebo střípky života právě chlapce Arama arménského původu.
Saroyan se tu zaměřuje hlavně na takovou tu obyčejnost života, na běžné věci jako jsou rodinné vazby, vztahy s přáteli, se školou, jeho kulturní i jazykové dědictví, zkrátka takový ty obyčejný okamžiky, který tvoří běžný života běh každýho z nás.
Jasně, možná právě proto může být tahle knížka pro někoho nezajímavá a nezáživná, ale právě já sama v tomhle spatřuju tu půvabnost, něžnost...navíc, celý je to taaak krásně napsaný, že nějaká extra dramatičnost by mi celý dojem ze čtení jenom kazila.