Riot Days - Dva roky v ruském vězení přehled
Marija Aljochina
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377124/bmid_riot-days-dva-roky-v-ruskem-vezeni-YlV-377124.jpg
4
37
37
Ráno se Filip díval na pohádky. „Za chvilku budu zpátky,“ řekla jsem. Vzala jsem si kabelku. Byly mu čtyři. Za tři měsíce mu mělo být pět. „Za chvilku budu zpátky,“ řekla jsem znovu a zamkla za sebou. Vrátila jsem se o dva roky později. V roce 2012 poslal moskevský soud autorku knihy společně s dalšími dvěma členkami Pussy Riot na dva roky do vězení za předvolební výtržnosti v katedrále Krista Spasitele. Pětice žen tehdy zazpívala punkovou modlitbu „Bohorodičko, vyžeň Putina“. Marija Aljochinová strávila tedy půl roku ve vazbě, a poté byla odsouzena ke dvouletému nepodmíněnému trestu. Po roce a půl byl amnestována. Riot Days jsou věnovány soudnímu procesu s bývalou členkou skupiny Pussy Riot Marijou Aljochinovou a zejména jejímu pobytu ve vězení, kde se snažila z pozice vězně bojovat za lidská práva a životní podmínky trestanců. Marija dokázala najít vnitřní sílu i v nejvíce bezmocných situacích. Její trest v Berezinkách na Urale se stal bojem proti ruskému vězeňskému systému, který vyústil v bezprecedentní zlepšení životních podmínek vězňů.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , BourdonOriginální název:
Riot Days, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Riot Days - Dva roky v ruském vězení. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
"Naši zemi zmrzačili. Ponižují nás a nenávidí. Nedá se nic dělat, a přeci člověk jedno udělat může: na truc, bez výsledku, bez naděje, ze zoufalství. Feťáci tu všichni drží spolu, jedním hlasem se zapřísahají, že až se dostanou ven, budou si na truc dál píchat. Slyšela jsem, že prý sníte, že nás postřílíte, nedovedete si však představit, jak jsou mrzáci silní."
Rusko. Země, ve které Vás za vyjádření názoru čeká peklo na zemi. Žádná práva, žádné lidské chování. Člověk si řekne, že tohle není možné. Tohle nemůžou být události 21. století. Marija se odvážila vyjádřit svůj názor, vystoupila z davu a za to jí čekaly dva roky odnětí svobody. Byla přirovnávána k revolucionářům, disidentům a byla na to pyšná.
Tohle není kniha, která Vám nabídne strhující příběh, pouze děsivou skutečnost.
Překvapivě čtivé, hlavně díky stylu (obsah víceméně očekávaně děsný): styl je velmi specifický, chvílemi to vypadá jako komiks, i obrázky jsou, krátké odstavce a kratičké kapitolky oddělují výrazné nadpisy, které jsou součástí textu nebo zvýrazněním myšlenky. A text je ještě hojně proložen nejrůznějšími citáty.
Líbil se mi autorčin přístup k věci (tedy psaní) - naprosto bez sentimentu (o malém synkovi se zmínila jen okrajově, jednou jedinkrát, po návštěvě po roce věznění), nářků nad svou bídou a bídou ve vězeňských koloniích a (nejen politickou) bídou v současném Rusku vůbec.
Stručné, jasné, k věci ty dva roky - tedy protest, "soudní proces", vazba, stěhování po věznicích až k Permu (bývalá? trestanecká republika), vztahy mezi vězeňkyněmi (jako politická byla spíš vyčleněna) a neustálé protesty (protestuje, protože protestovat prostě potřebuje), kterým sice bývalo po hladovkách a zveřejnění i vyhověno, ale ne za malou cenu (zejména ostatní vězeňkyně často trpěly).
Z knihy si odnesu ještě jeden přístup k věci (v extrémních případech pošlapávání demokracie) - jiné členky skupiny, která snad chycená/uvězněná nebyla: ...nemohla si prostě dovolit se bát, proto do celé akce šla...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Riot Days - Dva roky v ruském vězení v seznamech
| v Přečtených | 49x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 18x |
| v Chystám se číst | 12x |
| v Chci si koupit | 6x |
Riot Days - Dva roky v ruském vězení
Na rozdíl od knihy N. Tolokonnikovové je tato kniha více uspořádána a zaměřuje se na samotný proces a následný život v trestanecká kolonii. Opět se jedná o popis, který by seděl na dobu minulého režimu a čtenář si o autorkách upraví trochu tendenční obraz, který šířila naše média i náš současný prezident. Nejedná se o nějaké hloupé aktivistky nerespektující žádné tradice. Autorka se považuje za křesťanku a její protest směřoval nikoliv proti Bohu, ale proti špičkám pravoslavné církve, které otevřeně podporují nedemokratický režim. bohužel totalitáři útok na sebe často vykládají jako útok na Boha.