Rozsypaná slova přehled
Martin Daneš
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433572/bmid_rozsypana-slova-hS7-433572.jpg
5
71
71
Být novinář, spisovatel a Žid v Praze za druhé světové války, neprchnout, nýbrž vytrvat ve své zemi, znamená stavět hrdlo svému katovi na odiv. Kdo je ale katem a kdo obětí? Kdo zabíjí koho a v jakém pořadí? V reálném světě se zdá vše jasné, dějiny nelze přepsat, i když… Spisovatel má tu moc nabídnout čtenáři i jiný pohled. Pokud Karel Poláček alias Karel Hirsch — hrdina prvního Poláčkova značně autobiografického románu Lehká dívka a reportér — inspiruje spisovatele Martina Daneše, pak si autor vyšlápl na tenký led. Obratně vytváří svůj vlastní styl a prostor, přenáší nás do atmosféry předválečných i válečných let a udržuje jemnou rovnováhu mezi svědectvím a románem. Čtenář se noří do vnitřního světa hrdiny a čím dál ostřeji vnímá dějinný kontext. Tragédie se hlásí jemným i kousavým humorem, jenž nikdy neupadá do vulgárního blábolu či patosu, Daneš si nehraje na vševědoucího ani nemoralizuje. Život, stejně jako historie, má v knize podobu promyšlených „fejetonů“, jejichž síla se projeví v propojení a celku. A tak i díky působivé formě se tato kniha stává výjimečnou poctou Karlu Poláčkovi a jeho tragickému osudu. Nabízí se otázka: co když jsou Rozsypaná slova především příběhem o lásce a lidství v celé jeho hrůze i kráse? Román vychází souběžně také ve francouzské verzi — pod názvem Les Mots brisés v prestižním pařížském nakladatelství La Différence. Lenka Horňáková-Civade... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rozsypaná slova. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (25)
Poslední roky života Karla Hirsche, tedy Karla Poláčka.
Zprvu poláčkovsky rozverné, útěk z Prahy ne před Němci, ale před pronásledující zhrzenou manželkou... Ale brzy přituhuje, stále poláčkovsky lehké a vtipné, ale ty hrůzy holocaustu, které my čtenáři samozřejmě známe, se nenápadně vznášejí nad našimi hrdiny, pomalu se šrouby utahují, absurdit i náznaků příštích běsů přibývá... Závěr knihy nepřekvapí, ale stejně nám z toho konce hodně zatrne...
Velká část děje se odehrává v Praze ve Vršovicích v dnešní Ruské ulici v činžovní vile č.p. 1024, i dnes můžete kouknout na střešní terasu domu i balkon, obě tato místa mají v knížce důležité místo. Když jsem v okolí domu jako malá holka běhávala, o jeho osudu jsem nevěděla, je dobře, že dnes, po tolika letech, je tu pamětní deska.
Kniha je psaná tak, jako by sám Karel Poláček seděl při psaní vedle autora a s pochopením vedl jeho pero.
Náhodný úlovek mezi doporučenými knihami v knihovně, pro mě překvapení. Škoda, že některé knihy našich autorek či autorů mají velkou reklamu, a některé zase ne. Je to tím, že autor žije v cizině? Tahle by si zasloužila víc pozornosti a zájmu, hodně doporučuji.
Karel Poláček s ní ale musí být v nebi spokojen.
*
„Došli spolu až k lahůdkářství, jehož výloha zela prázdnotou a za prosklenými dveřmi visela cedulka s nějakým nápisem. Copak tam asi píšou? Nejspíš něco ve stylu ,Lahůdky došly – stavte se deset dní po válce.' Karel chtěl té záhadě přijít na kloub, a tak přistoupil blíž a přečetl ručně psaný text:
ŽIDŮM A PSŮM VSTUP ZAKÁZÁN!
Takhle se trestá zvědavost!
Karel shlédl ke Kafíčkovi, které bylo naštěstí zas pouhou němou tváří, a podotkl zasmušile:
,Vidíš, dočkal ses. Konečně jsme si oba rovni. Jsi rád? Neříkej, že ne!'
Na znamení souhlasu si pes povyskočil a olízl pánovi ruku.
,Taky bych na tvým místě skákal radostí', připustil Karel. ,Jenže počkej, všeho do času! On tě ten smích přejde, až to budeš ty, kdo mi bude muset chodit ven shánět žrádlo...' “
Och. Nejedno srdéčko milovníka jazyka českého zaplesá. Kniha je skutečným skvostem, kde si autor pohrává s krásnými českými slovíčky. Velmi pěkné čtení o méně pěkných věcech.
Román o posledních letech života českého spisovatele židovského původu Karla Poláčka je psán s humorem sobě vlastním, kdy máte pocit, že si Poláček dohlédl na to, jak má být román o něm samém vlastně napsán.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rozsypaná slova v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 86x |
| ve Čtenářské výzvě | 22x |
| v Doporučených | 7x |
| v Knihotéce | 61x |
| v Chystám se číst | 78x |
| v Chci si koupit | 19x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) Praha humor životopisné, biografické romány rasová diskriminace Terezín holokaust, holocaust podle skutečných událostí Karel Poláček, 1892-1945
Autorovy další knížky
| 2020 |  Rozsypaná slova |
| 2002 |  Jak se nestat spisovatelem |
| 1999 | Pokusy o lásku, pokusy o rozkoš |
| 1998 |  Kdo zabil Václava Klause |
| 2022 | Bretonci Ar Vretoned |
Tak skvělá kniha o naprosto příšerných věcech!
S první částí chytře vtipnou, pak do děje i jazyka zprvu nenápadně, pak prudčeji vniká temnota a beznaděj. Na konci knihy doufáte (po vzoru všech přečtených románů), přestože víte, že celkem marně. A ten dokonale prudký moment konce...
Veliké díky, pane Daneši.
O tuhle Vaši knihu zakopla dcera náhodou v knihkupectví, nejdřív u ní brečela ona, teď já. Nejenže sáhnu po nějakých knihách dle Vašeho doporučení v doslovu, ale i tvorbu přímo Vaši se vydávám objevovat. Neboť mé první setkání s Vámi a Karlem Hirschem bylo skvostné, přes veškerou hořkost.