Nová kniha
Každý svého štěstí strůjcem - Martin Daneš
Existuje recept na štěstí? A je pravda, že si za všecko, co se nám v životě přihodí, můžeme sami? Stárnoucí žena se s cizími muži snaží dohnat to, co zameškala ... detail knihy
Populární knihy
/ všech 12 knih
Nové komentáře u knih Martin Daneš
Každý svého štěstí strůjcem
„Kritik v časopise Reflex o téhle povídkové sbírce napsal, že "jazykově je to
placaté, nenápadité, potřetí zalitý sáček čaje". Kritik se mýlil: Je to pětkrát zalitý sáček čaje.“... celý text
— Dejvidek
Rozsypaná slova
„Tak skvělá kniha o naprosto příšerných věcech!
S první částí chytře vtipnou, pak do děje i jazyka zprvu nenápadně, pak prudčeji vniká temnota a beznaděj. Na konci knihy doufáte (po vzoru všech přečtených románů), přestože víte, že celkem marně. A ten dokonale prudký moment konce...
Veliké díky, pane Daneši.
O tuhle Vaši knihu zakopla dcera náhodou v knihkupectví, nejdřív u ní brečela ona, teď já. Nejenže sáhnu po nějakých knihách dle Vašeho doporučení v doslovu, ale i tvorbu přímo Vaši se vydávám objevovat. Neboť mé první setkání s Vámi a Karlem Hirschem bylo skvostné, přes veškerou hořkost.“... celý text
— Moška
Rozsypaná slova
„Poslední roky života Karla Hirsche, tedy Karla Poláčka.
Zprvu poláčkovsky rozverné, útěk z Prahy ne před Němci, ale před pronásledující zhrzenou manželkou... Ale brzy přituhuje, stále poláčkovsky lehké a vtipné, ale ty hrůzy holocaustu, které my čtenáři samozřejmě známe, se nenápadně vznášejí nad našimi hrdiny, pomalu se šrouby utahují, absurdit i náznaků příštích běsů přibývá... Závěr knihy nepřekvapí, ale stejně nám z toho konce hodně zatrne...
Velká část děje se odehrává v Praze ve Vršovicích v dnešní Ruské ulici v činžovní vile č.p. 1024, i dnes můžete kouknout na střešní terasu domu i balkon, obě tato místa mají v knížce důležité místo. Když jsem v okolí domu jako malá holka běhávala, o jeho osudu jsem nevěděla, je dobře, že dnes, po tolika letech, je tu pamětní deska.
Kniha je psaná tak, jako by sám Karel Poláček seděl při psaní vedle autora a s pochopením vedl jeho pero.
Náhodný úlovek mezi doporučenými knihami v knihovně, pro mě překvapení. Škoda, že některé knihy našich autorek či autorů mají velkou reklamu, a některé zase ne. Je to tím, že autor žije v cizině? Tahle by si zasloužila víc pozornosti a zájmu, hodně doporučuji.
Karel Poláček s ní ale musí být v nebi spokojen.
*
„Došli spolu až k lahůdkářství, jehož výloha zela prázdnotou a za prosklenými dveřmi visela cedulka s nějakým nápisem. Copak tam asi píšou? Nejspíš něco ve stylu ,Lahůdky došly – stavte se deset dní po válce.' Karel chtěl té záhadě přijít na kloub, a tak přistoupil blíž a přečetl ručně psaný text:
ŽIDŮM A PSŮM VSTUP ZAKÁZÁN!
Takhle se trestá zvědavost!
Karel shlédl ke Kafíčkovi, které bylo naštěstí zas pouhou němou tváří, a podotkl zasmušile:
,Vidíš, dočkal ses. Konečně jsme si oba rovni. Jsi rád? Neříkej, že ne!'
Na znamení souhlasu si pes povyskočil a olízl pánovi ruku.
,Taky bych na tvým místě skákal radostí', připustil Karel. ,Jenže počkej, všeho do času! On tě ten smích přejde, až to budeš ty, kdo mi bude muset chodit ven shánět žrádlo...' ““... celý text
— Rade
Bretonci Ar Vretoned
„Všichni jsme se s dobou covidovou potýkali různě. Někdo ji vnímal tragicky, někdo se podvolil vynucené životní zastávce a přehodnotil dosavadní způsob života, jiný ji chápal jako výzvu. Pro autora to byla výzva, nejspíš i všechno najednou. Rozhodl se, že se vydá na cestu, že bude poznávat různorodou Bretaň a různorodé Bretonce. A vydal se pěšky. Většinou. S odevzdáním přijal riziko, že nenajde nocleh, což by v polovině října, kdy svou cestu začal, nemuselo být nic příjemného, že zůstane hladový, že strach z nemoci ovládne i Bretonce, které ještě ani nestačil poznat... Jeho cesta má sice jasný směr, avšak cílem je cesta sama, co autor zažívá "právě teď a tady", což většina z nás ani nikdy nepocítí, už totiž neumíme prožít čirou přítomnost, do které se navíc promítá všudypřítomné mystično, zesílené podzimním nečasem a skoro vylidněnými ulicemi. Není to dokonalé?“... celý text
— buzkova2933
Možná to nepraskne
„Z knihy na čtenáře dýchne trochu z atmosféry devadesátých let, která jsem zažil hlavně coby puberťák, takže mne některé věci možná neoslovily tolik, kolik autor zamýšlel. Trochu nesourodý příběh, který se dal číst ale nenadchnul“... celý text
— JAnD
Martin Daneš knihy
Štítky z knih
sex Anglie druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) Praha mýty a legendy mytologie láska satira humor
Daneš je 1x v oblíbených.