Moška komentáře u knih

Tak skvělá kniha o naprosto příšerných věcech!
S první částí chytře vtipnou, pak do děje i jazyka zprvu nenápadně, pak prudčeji vniká temnota a beznaděj. Na konci knihy doufáte (po vzoru všech přečtených románů), přestože víte, že celkem marně. A ten dokonale prudký moment konce...
Veliké díky, pane Daneši.
O tuhle Vaši knihu zakopla dcera náhodou v knihkupectví, nejdřív u ní brečela ona, teď já. Nejenže sáhnu po nějakých knihách dle Vašeho doporučení v doslovu, ale i tvorbu přímo Vaši se vydávám objevovat. Neboť mé první setkání s Vámi a Karlem Hirschem bylo skvostné, přes veškerou hořkost.

1 07.05.2024

Jako malá jsem ji milovala a přečetla snad desetkrát. A tak mi na ni padl zrak nyní, mírně po padesátce. A pořád je to parádní čtení, které si moc užívám.
Hledáte-li skvělou knihu pro děti, ať už pro samostatné čtení nebo předčítání - zde je!

4 27.02.2024

(SPOILER) Krásná literatura, jak si ji představuji:
Krásný jazyk přibližující se ruským velikánům - bez těch šílených popisů zapadajících sluncí.
Krásný příběh vystavěný rozmáchlým, téměř ruským, gestem.
Krásný překlad Martiny Šímové.
Až na konec příběhu hlavní postavy - to přece nemohl přežít? Nebo mohl? Krásně nejednoznačné.
Jen jedna nepřesnost: Bylo to Brno, nikoliv Praha, kterého konec obléhání vojsky Fridricha II. Velikého určilo "polední" vyzvánění zvonů. (str. 245)

9 27.02.2024

Tohle mne naprosto nadchlo. Všechno je to pod povrchem a je to úžasné.

6 11.12.2023

Rozhodně zajímavý námět. Ale... zpočátku slibně rozehraný příběh sklouzl do typického, předvídatelného, sladkého románu.

2 08.03.2023

Musela jsem si zvyknout na vedení vět. Některé nedávaly smysl, teprve poté, co jsem si je zkusila přečíst nahlas a pozměnit intonaci, byly pochopitelné. Což je fajn v živé diskuzi, v knize je to velmi těžce čtivé. Dostal se mi do ruky český překlad, snad to bylo tím. Možná se jednou vrátím k slovenskému originálu.
Samotný příběh mi připadal zkratkovitý, současně ale podivně snově blízký, líbil se mi, i v těch střípcích.
Jen o šeptuchách jsem se toho moc nezvěděla...

1 08.01.2022

Nebylo to špatné. Dobře napsané, příběh má spád a do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah. Současně jsem ale vnímala, že literární jazyk a vystavení dialogů jsou jednodušší, než by mohly být.

2 01.05.2021

Jako malá jsem tu knihu milovala a četla ji mnohokrát. Teď na ni v knihovně ráda koukám, jak je ohmataná. Je to jako dívat se na dávnou kamarádku.

Jsem trošku v rozpacích.
První díl jsem si velmi užila, u druhého mám pocit větší povrchnosti. Škoda nevyužitého tématu, jak se Německo vzpamatovávalo z II. války. V knize popsané období na mne působí téměř blahobytně. Jsem zvědavá na třetí díl, i když už ne tolik, jako jsem byla na druhý.

1 03.12.2020

Příjemná letní romance...

26.08.2020

Právě teď jsem dočetla a přiznám, že právě teď moc nevím, co jsem to vlastně doopravdy četla a co si s těmi pocity počít. Poetická krása jazyka příběh určitě nepotlačovala, ale o čem přesně ten příběh byl... Je v něm všechno současně, zázrak, zemitá realita, láska, boj, hudba, víra... Všechno to víří kolem sebe a v sobě, právě tak jako ony popisované sněhové vločky. Nejspíš musím počkat, až se všechno ve mně usadí, abych to mohla uvidět.
Určitě doporučuji vám, kdo máte rádi poetické psaní.

6 25.02.2020

Zvláštní, místy snový, jinde násilný příběh. Možná je to překladem, ale některé pasáže jsou psány až naivním jazykem. Působivá kniha a rozhodně si najdu víc o udmurtském národě.

10.06.2019

Čtyřcestí jsem nečetla, takže mi možná nějaké souvislosti unikly, ale na vnímání příběhu to nebylo znát. Zpočátku tak roztříštěné, až mne to přestávalo bavit, postupně vše začalo do sebe zapadat. I tak jsem ráda, že mám dočteno, je to moc smutná kniha. Doporučuju!

2 30.04.2019

Mně to nepřipadalo tak špatné. Ano, příběh je trošku šablonovitý a hrdinové trošku moc jednoduší, ale zas tak zlé to nebylo. Spíš mne zarazila postava Zavulona, připadal mi najednou nějak "lidštější"... (?)

1 26.04.2019

Moje druhá kniha od Murakamiho. Zase tak snově smutné, velmi něžné. Spíš než milostným románem (jak říkala jedna z recenzí) bych příběh zařadila mezi ty, kde hlavní postavy hledají samy sebe. Velmi doporučuji!

6 23.04.2019

Úplně jiné, než Baby Jane. Tajemné, s prvky magického realismu. A také s prvky napínavého, téměř detektivního pátrání. A s prvky psychologické novely. Cokoliv mezi těmito žánry může být (a je) Norma. Rozhodně doporučuji.

16.04.2019

Pokud máte dojem, že lesbické příběhy jsou šimravě romantické a chcete si jej uchovat, Baby Jane nečtěte. Dostanete úsporně psaný příběh o lásce, depresích, nenávisti a smrti. Pro mne první setkání se Sofi Oksanen, vyprávění mne vtáhlo hned od začátku a zasáhlo celým obsahem, silné myšlenky odměřované v těch přesně správných dávkách, aby vás donutily přemýšlet, ne jen číst a přijímat.
Některé myšlenky mi budou v hlavě rezonovat určitě dlouho.
Luxusní, krásné a smutné čtení.
Rozhodně doporučuji.

3 10.04.2019

Ale to bylo kouzelné čtení! Opravdu moc se mi to líbilo.

1 27.02.2019

Navzdory interesantnímu názvu samotný román (?) až tak skvělý nebyl. Příjemně zvláštní styl, ale příběh chaoticky rozházený, některé souvislosti jsem prostě nepochopila. Škoda, protože ta síla hledání by tam byla...

3 15.04.2018

Má první Hartlova kniha, nadělil mi ji Ježíšek. O autorovi už jsem hodně slyšela. Nebylo to špatné čtení, takové lehké zamyšleníčko s lehkým pousmáním, místy trošku neohrabané v dialozích. Dalším knihám tohoto autora se asi nebudu vyhýbat, ale ani se po nich neutluču. Kdysi podobné knihy vydávali v edici Čtení na dovolenou. Tak asi tak.

2 03.01.2018