Zlato Afriky

23.06.2024 2 z 5

(SPOILER) Bohužel, ačkoliv je pro mě pan Kostka jeden z nejvíce fascinujících lidí v republice, tak jeho knihám nemohu přijít na chuť. Jacka Irwinga jsem neměla ráda v první knize, v té druhé mi jeho neustále filozofování lezlo na nervy tak, že jsem si oddychla, že umřel.
Z této knihy (i z předchozí knihy Prokletí zlatokopů) jde až moc cítit, že jsou to autorovy prvotiny. V některých situací, které to vlastně ani nevyžadují, se autor babrá několik stran (například Jackovo vysvětlování, jak se má vyjednávat s odbory), některé situace ale přešel pár řádky, ačkoliv by měly v postavách vyvolávat silné emoce a více se projevovat do jejich chování, například to, jak přijala Wanda informaci o Jackově smrti. Vyznělo mi to víceméně jako: "Jack umřel. Well, shit happens..."
Knihu jsem nedočetla, příběh z Austrálie mě odradil a nenašla jsem vůli v něm pokračovat.