Se žlutou hvězdou přehled
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37564/se-zlutou-hvezdou-37564.jpg
4
26
26
Deník českého humoristy a bojovníka proti měšťáctví, který si psal před smrtí, očekávaje transport do Terezína, obsahuje spisovatelovy názory, postřehy, náměty, úvahy a aforismy.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Se žlutou hvězdou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Zajímavé čtení a hodně hezkých myšlenek. Ledacos jsem se o Karlovi Poláčkovi dozvěděla. A pobavilo mě, jak se vyjádřil o Brně versus Praze:
"Brno: Říká se mu dépendance Vídně. Odtud čerpalo B. svoje podněty, napájelo se vídeňskou šťávou. Proto jsou tam krásné sady. V Praze byly obecní zastupitelstva proti stromům. Městští radní skládají se ze živnostníků a ti uznávají přírodu jenom potud, pokud je k užitku. Stendhal píše o starostovi, který dal pokácet staré stromořadí, protože nebylo k užitku. Brňáci jsou proti Praze; žárlí na ni i nevraží. Byli jsme uvítáni nevlídně. Považovali nás nikoli za své hosty, ale za liechtenštejnské dragouny."
Poláčka čtu pro oddych. Pohodové a vtipné knihy, které mi zvednou náladu. Tento jeho deník je ale s ostatními jeho knihami v protikladu - je vážný, ukazuje Poláčka jako soukromou osobu, jeho obavy z nastupujícího nacismu, komentuje dobové dění... Proto mě kniha velmi zaujala, pro tu svou odlišnost a pro odkrytí soukromí. Poláček nás zde prostě "pouští k sobě".
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Se žlutou hvězdou v seznamech
| v Přečtených | 35x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 25x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1965 |  Muži v ofsajdu |
| 1966 | Edudant a Francimor |
| 1967 | Hostinec U kamenného stolu |
| 1958 | Dům na předměstí |
Krátké útržky z doby, kdy měl Karel Poláček za sebou nešťastné manželství, prohranou rozluku, okupaci země, vyhazov z redakce Lidových novin pro židovský původ, povinnost nosit žlutou hvězdu a následně na něj čekal transport do terezínského ghetta a poté do Osvětimy. Trochu moc na jednoho člověka. Ze zápisků už je cítit odevzdanost, určitá apatie, nechuť... Není to pěkné čtení, a teď nemyslím formu nebo styl.
Hodnotit, proč v té době někdo odešel / neodešel, mi přijde z našeho dnešního pohledu minimálně nevhodné.