Sestry Makiokovy přehled

07.09.2023

Tři sestry po japonsku. Ony jsou vlastně čtyři, ale jedna je dost v ústraní a ústřední jsou dvě nejmladší dosud neprovdané. V podstatě je obecným rámcem celého monumentálního příběhu snaha provdat druhou nejmladší. Román hodně zvláštní svým stylem. Tanizaki jako by se nesnažil napsat příběh, ale zachytit, vykreslit, zakonzervovat dobu předválečného Japonska. Tradice, zvyky, sociální i lidské pochody. Popisně rozmáchlé dílo zachycující myšlenkové pochody, pohledy hned z několika stran, fungování určitých věcí (opravdu nádhera, živě vidím, jak by dnešní redaktoři škrtali jak najatí). Tohle mě až uchvátilo. Tím vším se však prolíná v podstatě hned několik dějových linií charakterově různých a odlišných čtyř sester. Ač se děj odehrává v době jistých zvyků a tradicí, v době kdy zřejmě to nejdůležitější bylo co na to řeknou lidi a jak před nimi budeme vypadat, v zemi, kde ještě dnes obecně ženy nemají na první pohled úplně tak svobodné postavení, příběh skvěle vykresluje, že i v těchto mantinelech se dalo poměrně obstojně kličkovat a ženy si dokázaly vydobýt jakýsi vlastní manévrovací prostor. Nejkrásnější na díle je fakt, že dokáže čtenáře přenést do místa dění, vtáhnout ho do popisovaných věcí, učinit ho jejich součástí.