Severka přehled

22.12.2024

(SPOILER) Vůbec si nedovedu představit žít v takové zemi....Ti lidé bohužel nic jiného nepoznali, než tenhle pokřivený režim. Hrozné je, že ani ve svobodné zemi nakonec nejsou svobodní a ani šťastní... Sebevraždu hlavní hrdinky jsem vůbec nečekala....Knihy Niny Špitálníkové mám ráda, celkově toto téma podává zajímavě.... Měli bychom si vážit toho, kde a jak žijeme a ne pořád řešit žabomyší spory a být věčně nespokojení...ach jo, je mi z té knihy smutno....

22.12.2024

"Rodina, vůdci, strana - lhali mi ve všem, vytvořili přede mnou kulisy všeho, co dělá člověka člověkem. Přijmout tuto zradu není jednoduché. ...Došlo mi, že moje rodina už není. Že jsou nejspíš mrtví. Kvůli mě."

Vzhledem k tomu o jak mrazivý příběh se jedná je až s podivem, jak je to celé čtivé, uhrančivé, v angličtině tzv. "pageturner". Příběh Severky - věrné a propagandou vymyté obdivovatelky severokorejského režimu, která o všechny své iluze přijde jakmile přejde hranice, je prostě strhující a odzbrojující svou silou, kde se snoubí osobní příběhy Severokorejců z různých kast na pozadí tamního autoritativního režimu Kim Čong Ila, ve kterém prásknete za cappucino rodiče, sousedy za ulovení krysy, nebo jak v tomto případě obyčejnou holku, co má zálibu v upnutějších jeansech západního střihu. Kdo chce sakra žít ve státě, kde musíte i na záchod jen určitý čas. Bralo mně to místy dech. Jeden den jste nějakým člověkem, co posílá lidi do nápravných pracovnách táborů a věříte, že váš vůdce sleduje každý váš krok a vše je zkouška, no a den druhý vám jiní tlouknou do hlavy, že vše v co věříte je jen fraška, zástěrka za nefungujícím státem, vykořisťováním lidských práv a cílené velebování chudoby a nevyspělosti stojící jen na ideologii. Tohle není ani Rusko, které se století žene v zápřahu za Evropou a pořád něco dohání, tohle je ještě další krok dále a informace na konci knihy, kde hrdinka čte dopisy od svého tatínka, jenž zosnoval celou cestu je srdcervoucí, i s ohledem na trpký konec.
Šťastný život v iluzi a pokřivené pravdě, nebo trpké smíření se svou minulostí a radikální změnou postojů? Být na místě jejího táty, tak vůbec nevím, co dělat a i když vím, že dělal to nejlepší pro ni. Díky Nině, že se teď vypráví jejich příběh - tohle napíše jen život a život je občas mrcha.