Severka
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538479/bmid_severka-66461d5a74bd8.jpg
4
786
786
Příběh dívky z rodiny vysoce postaveného severokorejského funkcionáře v knize kontrastuje s příběhem jiné dívky. Tu režim za chování, které je v západním světě zcela běžné, poslal do pracovního tábora. Setkává se v něm s nepředstavitelnou brutalitou dozorců a životními podmínkami, v nichž se pro mnohé z odsouzených stává smrt kýženým vykoupením. Autorka do románu zakomponovala také autentické rozhovory, které literární fikci dávají pevnou faktickou základnu. Vzniká tak literární tvar, který přibližuje nelítostný a striktně hierarchický severokorejský režim očima lidí z opačných konců společenského žebříčku. Vychází však z autentických příběhů, které Nina Špitálníková vyslechla od uprchlíků, když s nimi vedla v Jižní Koreji rozhovory. Severka je tak vlastně dokufikcí. Na základě reálných příběhů klade hlubší otázky po nevyhnutelnosti osudu člověka, který se narodil do prostředí svázaného striktními pravidly, do rodiny, která byla důležitou součástí totalitního systému. Součástkou, bez níž by systém nemohl fungovat. Když ideologický „guláš“ snídáte, obědváte i večeříte už od raného dětství, zůstane vám jeho chuť na patře ještě dlouhá léta. Může takový člověk v životě někdy najít svobodu?... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2024
,
Radioservis
Interpreti: Dagmar Křížová , Štěpánka Romová , Viktor Kuzník , Barbora Goldmannová , Ondřej Dvořáček , Petr Kubes , Martin Siničák , Šárka Šildová
více info...
Přidat komentář
Poslechla jsem jako četbu na pokračování na Dvojce, kdybych měla knihu číst sama, asi bych to nedala. O KLDR a jejímu režimu jsem vlastně nevěděla vůbec nic, kniha mi trochu pootevřela oči. Hlavní hrdinky mi bylo i líto, nežila v ničem jiném, nepoznala nic jiného, svůj život brala jako správný a samozřejmý. Byl to silný příběh, přečíst by si ho měl zkusit každý.
Citujem nie z tejto knihy:
“Komunisti byli, jsou a vždycky budou svině.
Autor: Vincek
Môžeme si hovoriť, že veď je tam toľko ľudí. Prečo sa, preboha, proti tomu režimu nevzbúria? Táto knižka na to dáva pomerne dobrú odpoveď. Majú po desaťročia trvajúcej veľmi tvrdej indoktrinácie natoľko vygumované vlastné myslenie, že ich to ani nenapadne. Sú ako žaba v hlbokej studni, ktorá nikdy neuvidí slnko, preto po ňom ani netúži.
(SPOILER) První pokus o beletrii od autorky fenomenálního Svědectví o životě v KLDR. V tomto případě se podíváme na příběh 17 ti létě dívky, která vyrostla v Severní Koreji, ale v docela jiné než by vás na první pohled napadlo. Patřila k těm vyvoleným, o které se strana stará. A mají se tak minimálně na poměry Severní Koreji docela dobře. Ale samozřejmě tamní režim nenechá na pokoji ani děti. A tak se postupně dozvíme jak se propaganda vkrádá do myšlení dětí a jak je ovlivňuje. Když chce člověk uspět v rámci světa, který zná. Co jo donutí udělat. A vlastně když nemáte všechny informace. Tak vlastně můžete režimu dost krutě pomáhat a ani o tom nemáte tušení. Poslouchal jsem jako čtení na pokračování v rámci Českého rozhlasu. Za mě super.
O Severní Koreu jsem se trochu zajímala i před četbou této knihy, ale z ní nyní mnohem více chápu, jak propaganda člověka ovlivňuje. Narodila jsem se ve svobodné zemi a nic ani trochu podobného jsem nikdy nezažila, nedokážu si představit, jaké to je. Bohužel, nevěřím tomu, že za mého života se Severní Korea "zlepší" a přesune se k demokratičtějšímu systému. Jak lze zjistit (nejen) v této knize, národní ideologie tam prostupuje každým a je zažraná tak hluboko, že se jí obyvatelé KLDR jen tak nezbaví.
(SPOILER)
Přečteno opět jedním dechem, paní Nina umí podat příběh a informace. Neustále si musíte opakovat, že ti lidé v KLDR nic jiného nezažili, svět byl pro ně pouze oni a okolní státy, na noc se netopí a vyprazdňovat se musíte na čas. Když vidíte přečin, raději ho nahlásíte straně, protože co kdyby to byl test a nahlásili vás oni , že přehlížíte vzdory proti straně?
Strašné, nejvíce na mne zapůsobilo vyprávění z nápravného tábora. My si doma v teple usínáme a v dnešní době takto lidé trpí. Neskutečné, jak ideologie a propaganda mají místo i v 21. století.
(SPOILER) Ať už si o knížce přečtete cokoliv a máte nějaké očekávání, mohu vám slíbit, že Vás kniha překvapí a bude nakonec úplně jiná. Příběh to je neskutečně silný, zjistila jsem, že o KLDR vím úplný kulový a vyplašené informace z médií mi nestačí. Bylo mi tak líto Ri Jo-Čong, během čtení si musíte opakovat, že jí bylo pouhých 17 let, i když její myšlení a chování odpovídá už dospělé ženě. Matoucí vzhledem k jejímu věku byla hlavně její inteligence a ambice. Chtěla bych tuhle dívku poznat, nezkaženou a nepoznamenanou výchovou v totalitě, zajímalo by mě, jaká by vlastně byla, jaké by byly její koníčky a zájmy, jak by se chovala, kdyby ji režim nenadiktoval, jak se chovat má. Bohužel ani ona sama očividně nikdy nezjistila, jaká doopravdy je bez toho nánosu propagandy. Otázkou už jenom je, jestli se vlastně kromě fyzického osvobození z totalitního režimu dá osvobodit i duše lidská. Protože po přečtení této knihy si tím nejsem vůbec jistá. Je mi to tak líto, i jejího otce, udělal pro ní to nejvíce, co jako rodič mohl, ale nutí mě to se ptát, zda vlastně to bylo k jejímu dobru. To ale vědět nemohl. Tohle bych dala jako povinnou četbu do škol. Díky za to.
Asi tu knížku chci mít doma v papírovém vydání. Poslouchala jsem ji totiž jako audio na Českém rozhlase - a velmi chválím zpracování.
Postupně jsem si stále časteji musela připomínat, že Ri Jo-Čong bylo teprve 17 let, byla vychovávaná v prominentní rodině, měla privilegia, o kterým se běžným Severokorejcům ani nezdá. Taková nafrněná princezna, které leccos přišlo samozřejmé. Pochází přece z té lepší vrstvy, a tak má nárok. Do toho její soudružská uvědomělost, angažovanost, ambicióznost. Dohromady je z toho osoba, ze které se vám dělá špatně. A v tu chvíli si zas připomenete, že jí bylo jen 17 a v čem vyrůstala. Mohla být jiná?
Její prozření bylo asi tvrdé. Netušila, proč se ocitla v Jižní Korei, nechtěla tam být. Je to nějaká past? Zkouška? Pokud ne, jak bude žít dál? S vědomím, co všechno zavinila?
Konec tedy krutý, i když i tak trochu pochopitelný.
Po přečtení jsem začala přemýšlet jestli Severku dokážu pochopit. A došla jsem k závěru, že ano. Ona se vlastně neměla špatně. Až nastavení zrcadla odhalí důsledky .
Vyslechnuto na ČR Plus v četbě na pokračování, ale určitě si chci přečíst i knížku osobně. Ten konec jsem takový nečekala. Není to má první knížka o životě v KLDR a každé čtení těchto knížek mě nutí k přemýšlení, jestli to i u nich má šanci na jiný a radostný život. Kdybych podobné vyprávění nečetla i od jiných autorů, tak bych tomu ani nevěřila, že taková může být skutečnost.
Poslouchala jsem jako audioknihu na Českém rozhlase. O Severní Koreu se zajímám dlouhodobě. Za podstatnou považuji hlavně závěrečnou část, protože jestli nebylo jednoduché sjednocení Německa, pak po takové době sjednotit dvě tak rozdílné země je zřejmě asi úkol pro několik generací, je-li vůbec splnitelný. Názory a pocity Severky na život v Jižní Koreji a zacházení s ní bezprostředně poté, co se tam dostane a během "vstupních pohovorů" a "aklimatizace" v mých očích odrážely boj mezi podstatou toho, v čem byla vychována a má na to zapomenout a vyjádřily i obtíže, které patrně někteří zažívali u nás po převratu. Stejně tak řešení, které pro sebe nakonec Severka zvolila.
Tyhle příběhy raději poslouchám než sama čtu. A tak to bylo i v tomhle případě. Ani představit si takový život nedokážu. Silný příběh, jen konec mě docela zaskočil.
Trochu jiná kniha než první Svědectví od této autorky. Zde jde o zbeletrizovaný příběh jedné uprchlice ze Severní Korey, která kromě své cesty z této země popisuje i to, jak v ní žila - v tomto případě byla dcerou prominentního komunistického pohlavára, takže se jí vlastně nežilo zle a o některých hrůzách neměla ani ponětí. Velká část knihy je také věnována kulturnímu šoku a neschopnosti postavy si zvyknout na svobodný život - to vše doprovází výčitky svědomí za to a také stesk po rodině, což má tragické vyústění...
Me se kniha libila- obsahove velice silna a i stylove dobra. Nepoznala bych na autorce, ze neni spisovatelka. Realie Severni Koreje byly velice zajimave a podany tak, ze se to jeste dalo stravit (na rozdil treba od Uteku z tabora 14, ktery byl tak brutalni, ze jsem ho nemohla docist).
Po precteni cloveka nuti jit do sebe a premyslet, koho vubec lze soudit a koho ne. Nakolik muzeme od cloveka, kteremu od detstvi byla vstepovana silna doktrina, cekat moralni zasady, ktere zname my? Jaci bychom byli my na jejim miste? Na druhe strane- nezaslouzi si nekdo, kdo znicil tolik zivotu ze zistnych duvodu, nejaky trest?
Byl by to silný příběh, i kdyby si ho autorka pouze vymyslela a napsala jako zajímavost.
Fakt, že se v té zemi takhle přemýšlí a jedná, dává celku něco navíc.
Ale stejně z pohledu našince myšlení těch lidí nechápu. Můžu si myslet, že jo, ale ne. A říkat si, že bych byla menší mrcha? Nenechte se vysmát.
Obsahově síla, formálně mi to přišlo takové nejisté a místy trochu roztříštěné. V jednu chvíli vyprávění, pak zase jakoby rozhovor, pak skoro až lyricky pojatý popis nějakých pocitů a situací. Občas to na mě působilo trochu samoúčelné, přehnaně teatrální, až moc hra na city, byť si plně uvědomuju, že realita severokorejského režimu je zlá a velmi pravděpodobně ještě horší než jak to popisuje kniha. Ta je pojatá spíše jako román, ale věřím tomu, že převážná část vychází z jednoho či je složená z více skutečných příběhů skutečných Severokorejců. Přesto mi více sedla přesvědčivější interview forma použitá ve Svědectví z KLDR, která na mě zapůsobila svou dokumentární přímostí a celkovou bezprostředností o poznání intenzivněji. Každopádně, rád jsem tenhle projekt podpořil a těším se na další.
Mé pocity z knihy se různě prolínaly. Někdy jsem byl na 60 %, někdy na 90 %. Každopádně je to opět něco jiného. Myšleno oproti jiným knihám tohoto typu. Hlavní hrdinky mi bylo chvilkama až líto. Takto si svůj život určitě nepředstavovala a svého otce musela určitý čas i proklínat. Jen by mne fakt zajímalo, nakolik je to založeno na reálném příběhu.
Po obsahové stránce nelze nic vytknout. Ten příběh je natolik děsivý a a tragický, že nepochybuji, že se zakládá z obrovské části (ne-li úplně) na skutečném příběhu hlavní postavy. Co mě zklamalo, byla forma. Tak nějak mám pocit, že román, není to, co autorce sedí a je to hodně znát. Kniha mě "nevtáhla", nedokázala jsem si vytvořit k Severce vztah. Možná proto, že jsem měla přehnané očekávání? Předchozí knihy, které se nesnaží o románovou formu se mi zdály přesvědčivější a hluboce mě zasáhly. Severka ne.
Dlouho jsem čekala na audioknihu a konečně jsem se k ní dostala. Mám velmi ráda knihy z této země. Opět drsné, surové a smutné vyprávění, tentokrát 17ti leté severokorejky, které chtěl otec zachránit život ... jak to dopadlo se dočtete v dalším napínavém příběhu od Niny Špitálníkové.
Štítky knihy
totalitní stát Severní Korea totalitní režimy české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Jakási reportáž, a to nejen o životě v KLDR. Spíše o tom, jak si člověk mnohé namlouvá, buduje si funkční koncepty, které mu zakrývají smysly, aby neviděly zlo, utrpení, nespravedlnost. Procházíme se Severkou po cestě a toužíme po tom, aby to byla cesta ke svobodě. A ono to není tak jednoduché. Stejně jako v životě. Žití svobody vnitřní je projekt a výzva na celý život a projev důstojnosti člověka. Knihu vnímám jako jakýsi kontrapunkt Londonovu Tulákovi po hvězdách. Díky autorce, která odkrývá zlo, které je přítomno v tomto světě, ne historické smutnění, jak tenkrát jsme byli zlí, ale upozorňování na to, že i dnes se dějí zvěrstva nemenší a já podotýkám, že to nemusí být ani přede dveřmi našich bytů.