Sir Gawain a zelený rytíř přehled
Anna Valentová
Česky dosud nepublikovaný rytířský příběh ze dvora krále Artuše sepsal ve čtrnáctém století neznámý básník. V Anglii patří mezi nejznámější artušovské romance a inspiroval mnoho literátů včetně J. R. R. Tolkiena. Jediný rukopis je uložen v Britském muzeu. V původní veršované formě převyprávěla Anna Valentová.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sir Gawain a zelený rytíř. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Fascinuje mě celý artušovský mýtus a speciálně tahle báseň. Je to koncentrace archetypů a principů hrdinského příběhu, ze které později vycházejí další a další autoři. Připadá mi, jako by tyto legendy byly zastrčené od nepaměti někde v mé mysli. Mají kořeny někde na počátku věků a jen se mění a přestavují, jak se vyprávějí dál v další době.
Pokud člověk začne více hloubat v nejstarší anglické literatuře, tak brzy pochopí, z čeho všeho měl možnost čerpat nejen Tolkien, ale i další velicí spisovatelé a badatelé. Taková kratičká knížka, přesto rozbor vám může zabrat dlouhé hodiny. Je to více hloubavý než poutavý příběh plný morálních zásad a postojů, dilema, chrabrosti a neustálých zkoušek, které musí Gawain (keltské jméno) podstoupit, aby se vlastně trochu vyprostil od statusu outsidera. Jako jediný vystoupí z řad rytířů kulatého stolu a byť zkouškou neprošel, vedl si myslím důstojně. V tváří tvář smrti se ukáží naši instinkty přežít, stejně tak jako se bezbožní dají na modlení, když jsou na smrtelné posteli. Kouzlo knihy umocňují záhady, které nejsme schopni rozluštit. Neznáme autora, nevíme proč je zde charakteristická zelená barva, ani si nemůžeme být jisti postavami. Víme však, že autoři tehdejší doby mysleli a psali jinak než současníci, a fakt zachování takovéhoto pokladu je nesmírně cenné. Myslím, že politici by si zde mohli objasnit pojmy jako pokora, čest, integrita a loajálnost.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sir Gawain a zelený rytíř v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 40x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 19x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 2x |
Opravdový skvost staroanglické literatury, který snese srovnání s Béowulfem v tom, jak pozoruhodně se tu mísí křesťanské a pohanské vrstvy. Béowulf byl sice napsaný o několik set let dříve, ale původ obou později zapsaných (a jistě i značně uzpůsobených) příběhů může pocházet z podobně archaických, předkřesťanských dob. Oproti Béowulfovi, kde se až snově mísí fragmenty dřívějších dějů a vlastní příběh není úplně přímočaře lineární, a proto i sdělení je poněkud záhadné, Gawain je velice přesně a úměrně vystavěný jak divadelní hra s pečlivě rozvrženými dějstvími, která si i po těch staletích uchovává napětí. Vše záhadné se v závěru vysvětlí a vyznění oslavující čest a odvahu (a současně sílu pokání a lítosti) je zcela jednoznačné a jasně formulované. Zvláštní pochvalu si zaslouží knižní zpracování (s dobovými ilustracemi, vysvětlivkami i doslovem) a především pak nádherný překlad. Překladatelka volí archaický, ornamentální a nenápadně rytmizovaný, ale přitom plně srozumitelný a čtivý jazyk. Aliterace jsou spíše nenápadné, jen tam, kde opravdu vyjdou, aby nebyly na úkor přesnosti ("A zatím / pán té země zábavou zaujat byl v dáli, / přes lesy, přes lada, na lovu mladých laní jalových."), zato však nápadně krásně jsou přeložené rýmované závěry (tzv. "bob and wheel") jednotlivých slok:
"A paní s tolik sladkou tváří,
celičká bílá a nachová,
na drobných rtech jí úsměv září,
až promění se ve slova."
Celé toto pojetí prozrazuje velice zkušenou překladatelku. Podle mě nejde o nějakou Annu Valentovou (*1968) ), jež by nic jiného nepřeložila - jak DK přebírá z Národní knihovny (kde se však jedná pouze o "ústní sdělení") - ale o vynikající a oceňovanou překladatelku Annu Valentovou (1941-2022). A nejde ve skutečnosti o "převyprávění", ale o dost přesný překlad na základě několika verzí (jak sama překladatelka píše v Diskuzi). Pokud nakladatel zvolil termín "převyprávěla", je to podle mého názoru jen tím, že pravděpodobně neměl autorská práva na překlad Tolkienovy verze. To nás jako čtenáře až tak zajímat nemusí, byla by ale škoda, pokud by překladatelce tato skvělá práce nebyla přiznána ani po smrti.