Nové komentáře u knih Anna Valentová
Sir Gawain a zelený rytíř
„Opravdový skvost staroanglické literatury, který snese srovnání s Béowulfem v tom, jak pozoruhodně se tu mísí křesťanské a pohanské vrstvy. Béowulf byl sice napsaný o několik set let dříve, ale původ obou později zapsaných (a jistě i značně uzpůsobených) příběhů může pocházet z podobně archaických, předkřesťanských dob. Oproti Béowulfovi, kde se až snově mísí fragmenty dřívějších dějů a vlastní příběh není úplně přímočaře lineární, a proto i sdělení je poněkud záhadné, Gawain je velice přesně a úměrně vystavěný jak divadelní hra s pečlivě rozvrženými dějstvími, která si i po těch staletích uchovává napětí. Vše záhadné se v závěru vysvětlí a vyznění oslavující čest a odvahu (a současně sílu pokání a lítosti) je zcela jednoznačné a jasně formulované. Zvláštní pochvalu si zaslouží knižní zpracování (s dobovými ilustracemi, vysvětlivkami i doslovem) a především pak nádherný překlad. Překladatelka volí archaický, ornamentální a nenápadně rytmizovaný, ale přitom plně srozumitelný a čtivý jazyk. Aliterace jsou spíše nenápadné, jen tam, kde opravdu vyjdou, aby nebyly na úkor přesnosti ("A zatím / pán té země zábavou zaujat byl v dáli, / přes lesy, přes lada, na lovu mladých laní jalových."), zato však nápadně krásně jsou přeložené rýmované závěry (tzv. "bob and wheel") jednotlivých slok:
"A paní s tolik sladkou tváří,
celičká bílá a nachová,
na drobných rtech jí úsměv září,
až promění se ve slova."
Celé toto pojetí prozrazuje velice zkušenou překladatelku. Podle mě nejde o nějakou Annu Valentovou (*1968) ), jež by nic jiného nepřeložila - jak DK přebírá z Národní knihovny (kde se však jedná pouze o "ústní sdělení") - ale o vynikající a oceňovanou překladatelku Annu Valentovou (1941-2022). A nejde ve skutečnosti o "převyprávění", ale o dost přesný překlad na základě několika verzí (jak sama překladatelka píše v Diskuzi). Pokud nakladatel zvolil termín "převyprávěla", je to podle mého názoru jen tím, že pravděpodobně neměl autorská práva na překlad Tolkienovy verze. To nás jako čtenáře až tak zajímat nemusí, byla by ale škoda, pokud by překladatelce tato skvělá práce nebyla přiznána ani po smrti.“... celý text
— witiko
Sir Gawain a zelený rytíř
„Fascinuje mě celý artušovský mýtus a speciálně tahle báseň. Je to koncentrace archetypů a principů hrdinského příběhu, ze které později vycházejí další a další autoři. Připadá mi, jako by tyto legendy byly zastrčené od nepaměti někde v mé mysli. Mají kořeny někde na počátku věků a jen se mění a přestavují, jak se vyprávějí dál v další době.“... celý text
— Atekram
Sir Gawain a zelený rytíř
„Pokud člověk začne více hloubat v nejstarší anglické literatuře, tak brzy pochopí, z čeho všeho měl možnost čerpat nejen Tolkien, ale i další velicí spisovatelé a badatelé. Taková kratičká knížka, přesto rozbor vám může zabrat dlouhé hodiny. Je to více hloubavý než poutavý příběh plný morálních zásad a postojů, dilema, chrabrosti a neustálých zkoušek, které musí Gawain (keltské jméno) podstoupit, aby se vlastně trochu vyprostil od statusu outsidera. Jako jediný vystoupí z řad rytířů kulatého stolu a byť zkouškou neprošel, vedl si myslím důstojně. V tváří tvář smrti se ukáží naši instinkty přežít, stejně tak jako se bezbožní dají na modlení, když jsou na smrtelné posteli. Kouzlo knihy umocňují záhady, které nejsme schopni rozluštit. Neznáme autora, nevíme proč je zde charakteristická zelená barva, ani si nemůžeme být jisti postavami. Víme však, že autoři tehdejší doby mysleli a psali jinak než současníci, a fakt zachování takovéhoto pokladu je nesmírně cenné. Myslím, že politici by si zde mohli objasnit pojmy jako pokora, čest, integrita a loajálnost.“... celý text
— LEGACY
Sir Gawain a zelený rytíř
„Ah, Artušovské legendy! Je zajímavé, jak se v průběhu věků dostávaly jednotlivé postavy legend do popředí. Jednou Artuš, jindy Merlin, v současnosti Lancelot. Někde v mezidobí zapadl Gawain. Jeho legenda (konceptem vlastně dobře známá) se objevuje ve spise ze 14. století a je obsahem této knihy.
Žel si musím hned mírně postěžovat, neboť se mnou vždy šijí všichni čerti, když se u překladatele objeví slovo "převyprávěl". V tomto případě převyprávěla Anna Valentová a čtenáři nabízí kompilaci několika verzí Sira Gawaina a zeleného rytíře. Díky tomu je poněkud složité, ne-li nemožné, se dopídit nějakého bližšího kontextu. Je to ale malá poskvrnka na krásné edici podtržené reprodukcemi obrazů Johna Williama Waterhouse, které moje oko, jindy slepé pro umění malířské, uchvátilo.
Nicméně, Sir Gawain a zelený rytíř je krásným (byť ne třeba plně původním, jak se u legend stává) rytířským příběhem plným Gawainových ctností, zkoušek, kořeněným mystičností, prostředím Walesu, zmínkou o temně krásné Morganě. To vše vyvedené v citlivé poetice, která se příjemně čte a čtenáři nabízí příběh, který mimo jiné doprovází vznik Podvazkového řádu. Inu, na Britských ostrovech si svých dějin, symboliky a legend vždycky vysoce cenili=o)“... celý text
— Kozel
Sir Gawain a zelený rytíř
„Kniha je rozdělena do čtyř částí, přičemž tou třetí jsem se nějak nemohl prokousat. Co se týká způsobu psaní, je kniha plná...jak už to u středověkých eposů bývá...popisů rytířské etiky a dvorského způsobu života a rytířských ctností, což je dost zdlouhavé, ale po několika podobných knihách si čtenář celkem zvykne:oD
Pro zájemce bych rád upozornil na knihu Za devíti vlnami: Kniha irských mýtů a legend, http://www.databazeknih.cz/knihy/za-deviti-vlnami-kniha-irskych-mytu-a-legend-88915 kde v příběhu Bricriuovy hody se v závěru objevuje obr, jehož výzva se sekáním hlav je až podezřele podobná příběhu sira Gawaina.“... celý text
— Tsabo