Srub radosti přehled
Bohumír Polách
Příběhy, kterými seznamuje spisovatel čtenáře s dřívějšími prázdninovými tábory, určenými pro žáky, kteří potřebovali doplnit své vědomosti a nedostatky ve školním prospěchu.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Srub radosti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
![horejs horejs](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
S touto knížkou mám spojenou cestu do Prahy s maminkou, když mi bylo deset let. Knížku mi maminka koupila v jednom dnes již neexistujícím antikvariátu společně s knížkou Kluci, hurá za ním. Srub radosti jsem četl několikrát a pokaždé se mi moc lbil. Vzpomínám si jen, že mě nebavilo číst si o nemocném Petříkovi, kterému vypravuje dědeček, ale na konci knížky jsem to pochopil. Dnes je mi 63, maminka už nežije, ale knížku mám pořád a věřím, že ji jednou předám svým vnoučatům.
![Turlogh Turlogh](https://www.databazeknih.cz/img/users/13_/131221/m_turlogh-86O.jpg?v=1613236333)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Tak tuto knihu jsem si pořídil již před několika měsíci a dostal jsem se k jejímu přečtení až nyní. A je to přátelé, poklad. Neskutečně dobré vyprávění o chlapcích ze srubu č. 1 z táborové osady trvající dva měsíce. Zpočátku se zdá, že hlavním hrdinou románu bude rozmazlený Petřík, nicméně v průběhu knihy jsou více v popředí chlapci Jirka, Gusta a Vláďa. Povídání jest prostě výborné, plné citu, příhod a dobrodružství. Pouze jediná věc mi ke knize úplně nesedla a tou je její název Srub radosti, protože daleko lepší a pravdivější název by byl Srub salátů ! Vše doplněno skvělými ilustracemi mého oblíbeného Emila Posledníka. Howgh.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Srub radosti v seznamech
v Přečtených | 17x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Mé knihovně | 10x |
v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
1973 | ![]() |
1970 | ![]() |
1964 | ![]() |
1957 | ![]() |
1960 | ![]() |
Moc hezká knížka, je to další z těch, kterou jsem zdědila po tatínkovi.
Četla jsem ji ráda, velmi se mi líbí, jak chlapci pomáhali kamarádovi, který nic neuměl, jak ho učili být správným klukem. Myslím, že by z toho spousta dětí si mohla vzít příklad i v dnešní době. Vlastně obzvlášť v té dnešní.