Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka přehled
Josef Opatrný
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36234/bmid_stat-osamele-hvezdy-a-mexicko-ameri-zOx-36234.jpg
5
8
8
Amerika 19. stol. a její politická doktrina ve vztahu k okolním státům. Válka proti Mexiku jako součást hospodářské a politické expanze USA. Americká a mexická společnost 19. stol. Dominantní postavení USA v regionu (Monroova doktrina). Pronikání amerických kolonistů na území Mexika (Texas, Nové Mexiko, Kalifornie) ve 20.- 30. letech 19. stol. Opatření mexické vlády proti přistěhovalectví. Konflikty mezi přistěhovalci a orgány státní správy. Vyhlášení samostatnosti Texasu a jeho snaha o připojení k Unii. Vítězství expanzionistických politických kruhů v USA a válka. Její průběh a důsledky. Obrovské územní ztráty poraženého Mexika.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Zajímavá kniha, která velmi čtivým způsobem popisuje jak mexicko-americkou válku, tak události v Texasu, které jí předcházely. Kniha zachází do podrobností, které se mi jinde (v česky psané literatuře) ani nepodařilo zjistit, nejspíš také proto, že autor hodně čerpá z cizojazyčných zdrojů, které se českému čtenáři jen tak do rukou nedostanou.
Já osobně jsem vlastně chtěl knihu jen zběžně prolistovat a zjistit si pár údajů, ale nakonec jsem ji se zájmem přečetl od začátku až dokonce! :D Takže určitě mohu doporučit.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2005 -
Cena Miroslava Ivanova
(Dílo vydané během posledních tří let)
Kniha Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka v seznamech
| v Přečtených | 11x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 11x |
| v Chystám se číst | 8x |
| v Chci si koupit | 7x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
19. století Mexiko Texas dějiny USA 1. pol. 19. století
Autorovy další knížky
| 1986 |  Válka Severu proti Jihu |
| 2000 | Válka Mohykánů |
| 2005 | Velká siouxská válka |
| 1994 | Konec Syna jitřní hvězdy |
| 1994 | Amerika prezidenta Granta |
Všichni znají mnohokrát zfilmované Alamo, kdy se poněkud nesourodá skupinka dobrovolníků a dobrodruhů pustila do boje proti "celé" (ve skutečnosti zhruba čtyřtisícové) mexické armádě pod vedením diktátora Santa Anny. A po slavném boji, kdy bránili pevnost, která vlastně ani tak pevností nebyla, všichni padli.
Jenže celá záležitost byla mnohem barvitější a hlavně časově i prostorově mnohem zajímavější. Dnešní stát Texas má rozlohu skoro 700 tisíc čtverečních kilometrů a je větší než Velká Británie s Německem dohromady. A na takovéhle ploše (i když původní republika Texas měla rozlohu oproti dnešku tak třetinovou) se honily jednotky texaské domobrany se Santa Anovým vojskem v počtech pár tisíců lidí, koncentrace sil, jako u Alama už nikdy mexická armáda nedosáhla. V rozhodující bitvě u San Jacinta se střetla pod Houstonovým vedením necelá tisícovka Tesasanů se čtrnácti stovkami Mexičanů. Takhle malé armády bojovaly o území velikosti dnešní Británie.
Z knihy ovšem taky zjistíme, že na straně texaských povstalců bojovalo i dost místních Mexičanů, kteří se rozhodně nechtěli stát "poddanými" nabubřelého diktátora, který se po porážce u San Jacinta zbaběle svlékl z honosné uniformy a snažil se skrýt jako obyčejný zajatec mezi ostatními Mexičany. Texasany na něj upozornili sami jeho vojáci. Jinak Sam Houston byl pozoruhodná osobnost, v bitvě u San Jacinta byl raněn a museli ho převést (tisíce kilometrů po cestách i necestách a nakonec parníkem do USA), kde se ho nakonec podařilo dát zase dohromady.
Nejzajímavější je, že Texas vytvořený přistěhovalci z USA se chtěl stát jejich součástí, ale s ohledem na vývoj (už tehdy) vztahů mezi Severem a Jihem byl odmítán až do nástupu prezidenta Polka. Celých deset let byl po vítězství nad Santa Annou a uznáním nezávislosti z jeho strany samostatným a nezávislým státem, který uznaly kromě Spojených Států i například i Británie a Francie. A samotný Houston byl natolik loajální k USA, že když se Texas chtěl připojit na počátku občanské války ke Konfederaci, museli před Samem místní secesionisté svoje jednání úzkostlivě tajit. A povedlo se jim to tak dobře, že se dodnes vlastně ani přesně neví, kde se odštěpenci sešli...
Kniha je jako ostatně vše od pana Opatrného skvělá, a přes řadu perliček a zajímavostí není ani manipulativní, ani bulvární, jak se to zejména v poslední době u řady knih "faktu", nebo i těch, které se za ně vydávají, dost často stává. Je psaná čtivým jazykem a snad jediná maličká výtka je k délce kapitol, ale to je u pana Opatrného nějak tak běžné.