Strach ze svobody přehled
Erich Fromm
Strach ze svobody patří k nejznámějším dílům Ericha Fromma, který ji napsal během exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým nacismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Fromm za nutné vysvětlit psychologické kořeny tohoto úděsného jevu. Výstižně poukazuje na fakt, který nikdo před ním explicitně psychologicky nerozpracoval – fakt dvojznačnosti lidské svobody, jež se může stát otevřením možností, stejně jako cestou do úzkosti z osamění a izolace. Je-li svoboda pojímána oním druhým způsobem, svádí do pasti autoritářství, destruktivity či konformismu. Fromm ve svém díle pátrá, kdy takový strach ze svobody vznikl a co jej podpořilo, a přes všechna svá zjištění se domnívá, že je v lidských schopnostech stát se sebou samým skrze tvorbu, smyslovou radost, lásku či práci.... celý text
Literatura naučná Filozofie Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2014 , PortálOriginální název:
Escape from Freedom, 1941
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Strach ze svobody. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (22)
Docela srozumitelná sonda do vztahu člověk-doba ve které žije. O změnách v průběhu věků a hodnotách napříč staletími.
Určitě pomůže odpovědět na některé konkrétní otázky, které "máte někde zastrčené," ale vědomě se na ně neptáte ani sami sebe.
Preindividualizovaná spoločnosť postavila človeka do ťažkej pozície. Namiesto komfortu a bezstarostného slobodného stavu, - ktoré boli poskytnuté prvotnými väzbami (napr. v stredoveku to bol pocit spolupatričnosti k určitej vrstve spoločnosti - sedliactvo, malomešťianstvo) - človek nachádza v kapitalistickej a silno individualizovanej spoločnosti presný opak: úzkostlivosť a bezmocnosť. Ak ako ľudstvo budeme sústreďovať našu kolektívnu pozornosť na "ja", namiesto "my", veľmi ľahko sa môžeme dostať do stavu neslobody, ktorí pocítili naši predkovia v 20. storočí; hlavne počas nadvlády totalitných režimov.
Racionalita, samostatnosť a prosperita individualizmu zažili najväčší rast počas epochy osvietenstva v novoveku. Tieto faktory položili elementárny základ toho, ako vyzerá a kam sa uberá novodobá spoločnosť; no aj napriek tomu by sme nemali zabudnúť na starú slovesnú múdrosť: ... "všetkého veľa škodí" ....
Podobnú myšlienku hlása aj jeden z popredných filozofov 20. storočia, ktorý väčšinu svojho času sústredil na obhajobu pluralitnej demokracie - Isaiah Berlin. Hovorí o tom, že práve pokrok a vyzdvihovanie individuality, ktoré so sebou priniesla racionálna osveta novoveku, sa nepriamo podieľali na vzniku totalitných režimov - ideály jedného indivídua boli vysoko nadradené nad názormi a pocitmi daného národa.
Autor - ako známy sociálny psychológ, člen Frankfurtskej školy a jeden z popredných predstaviteľov humanistickej psychológie - sa snaží poukázať na to, ktoré psychologické a spoločenské aspekty, resp. zmeny v chovaní nemeckej spoločnosti doviedli NSDAP k víťazstvu v demokratických voľbách. Ako je možne, že sa raz z poprednej demokratickej krajiny kontinentálnej Európy stalo rodisko najkrvavejšieho režimu v dejinách ľudstva.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (3)
„Jedinec se stává nezávislejším, soběstačnějším a kritičtějším, zároveň však izolovanějším, osamělejším a úzkostlivějším.“
„Jedinec přestane být sám sebou, vnitřně si osvojí model osobnosti, který mu nabízejí kulturní vzory, a proto se stane přesně takovým, jako jsou ostatní a jak to od něj očekávají. Rozpor mezi já a světem zmizí a sním vědomý strach z osamělosti a bezmocnosti. Tento mechanismus lze srovnat s ochranným zbarvením, jež na sebe berou někteří živočichové. Podobají se svému okolí tak, že je od něho lze jen těžko rozeznat. Člověk, který se vzdá své individuality a stává se automatem totožným s miliony jiných automatů kolem něho, se nemusí cítit osaměle, natož pociťovat něco jako úzkost. Cena, kterou za to platí, je však vysoká; je to ztráta vlastního já.“
„Neexistuje nic, zač bychom se měli stydět, než to, že nejsme sami sebou, a neexistuje nic, zač bychom měli být hrdější a proč bychom měli být šťastnější, než že myslíme, cítíme a říkáme to, co je naše vlastní.“
Kniha Strach ze svobody v seznamech
v Právě čtených | 11x |
v Přečtených | 208x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 21x |
v Knihotéce | 80x |
v Chystám se číst | 249x |
v Chci si koupit | 67x |
v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
nacismus psychologie konzumní společnost svoboda existencialismus Erich Fromm, 1900-1980 kritická teorie Frankfurtská škola neomarxismus
Autorovy další knížky
2010 | Umění milovat |
1992 | Mít nebo být? |
1993 | Strach ze svobody |
1997 | Anatomie lidské destruktivity |
1996 | Lidské srdce |
Autorovy představy mi přijdou trochu naivní, ale jinak knížku považuji za velmi zdařilou.