Strašlivá závrať přehled
Benjamín Labatut
Bůh nehraje se světem v kostky, prohlásil Albert Einstein. Na což by mu Benjamín Labatut odpověděl, že Bůh možná ne, ale ďábel ano. Strašlivá závrať je románem faktu o vědcích, kteří ve svých oborech učinili převratné objevy – Bohrovi, Heisenbergovi, Schrödingerovi a dalších –, došli však na hranice lidského chápání a poprvé v dějinách dali lidstvu moc zničit sebe sama. Třeba německý chemik Fritz Heber objevil umělá hnojiva, která zachránila lidstvo před hladomory. Vynalezl ale také bojový plyn yperit, který zabil tisíce vojáků v zákopech první světové války, což jeho manželku dohnalo k sebevraždě, již spáchala před jeho očima. Podobně atomy, které roztrhaly Hirošimu a Nagasaki na kusy, nerozštěpily šikovné ruce generálů, ale skupina fyziků vyzbrojených hrstí rovnic. Dramatický příběh Benjamína Labatuta o určujících momentech dějin vědy nás vrhá do vzrušujícího území mezi fakty a fikcí, pokrokem a zkázou, genialitou a šílenstvím a staví nás před otázku, jestli díky vědě lépe rozumíme světu, nebo ho naopak ztrácíme.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , PasekaOriginální název:
Un verdor terrible, 2020
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Strašlivá závrať. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (24)
Ten epilog Nočního zahradníka ve mě stále doznívá... Určitě autorovým záměrem nebyla rezignace na vědecké poznání; spíše poukázat, že izolovaný vědecký pokrok, bez korekce společenské odpovědnosti, může být dobrý sluha, ale zlý pán (to vlastně řešil i Faust).
Labatuta si tak řadím vedle skvělá díla jako je Sebaldův Austerlitz a Saturnovy prstence, 1913 od Illiesa, Zweigovy romány jako Triumf a tragika ER, Montaigne, Zápas o svědomí (a další) a snad i francouzsky psané Kunderovy romány.
PS: nechápu, jak někdo takové knize může udělit méně jak ****
Strašlivá závrať má pozoruhodnou melancholicko tematickou spojitost se dvěma knihami – s nedávno vydanou Stellou Maris C. McCarthyho a se Saturnovými prstenci W. G. Sebalda. Tahle spojitost se projevuje tedy i poměrně přímočaře: u Stelly je to zejména postava Alexandra Grothendiecka a Saturnovy prstence Labatut explicitně uvádí jako jeden z lit. zdrojů. Zvláštní (a netriviální) je ovšem názor, že za maniakálně vášnivou racionalitu číhá temný objev nicoty jako základního principu bytí a že rozumově poznatelný svět spočívá v její náruči. Jde nezpochyby o názor šířeji sdílený (sám jsem o jeho pravdivosti přesvědčen), který se blýská i v komplexněji utvářených filozofiích (třeba u Nietzscheho nebo Deleuze). Nicméně u výše zmíněných prozaiků je fascinující shoda v tematizaci skrze postavy, které jsou schopny matematického chápání skutečnosti na hraničně abstraktní úrovni (myslím, že v tomhle směru lépe uspěl Labatut než McCarthy), a dále v jakémsi ohledávání a rešeršování melancholických struktur nebo spíš sedimentů historie (zde je Sebald jen obtížně dostižným vzorem).
Související novinky (1)
Vychází Čtenářský diář 2023, Sváděj mě a další knižní novinky (35. týden)
28.08.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Strašlivá závrať v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 104x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 13x |
v Knihotéce | 57x |
v Chystám se číst | 131x |
v Chci si koupit | 50x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
vědci matematici fyzici věda Albert Einstein Niels Bohr, 1885-1962 Alan Turing, 1912–1954 Werner Heisenberg, 1901-1976 Erwin Schrödinger, 1887-1961 Alexander Grothendieck, 1928-2014
Labatut je blázen. Jeho texty jsou metaforickou změtí narace, úvah i vhledu do matematických rébusů. Čtenář se zpočátku jakoby ponoří do životopisů slavných fyziků a vědců, záhy je však pohlcen jejich šílenou myslí a v pasážích, kdy jistý matematik onanuje nad obrazem mladistvé dcery ředitele sanatoria, je sporné, o jaký žánr tady vlastně jde. Znepokojivá a nezvyklá četba, stojí to za to.