Studenti, láska, Čeka a smrt (Deníky 1916 – 1920) přehled
Galina Nikolajevna Ďurjagina

Sedmnáctiletá dcera lékaře vyrůstá obklopena láskou a bohatstvím. V předvečer občanské války a bolševického převratu si začíná psát deník, který se později stane jedním z nejdojímavějších a nejautentičtějších svědectví o rudém teroru. Neohrabané zápisky z prvních stránek postupně dozrávají, podobně jako mladá studentka. Na konci se setkáváme se statečnou mladou ženou, která na malém sibiřském nádraží odevzdává své zápisníky rakouskému válečnému zajatci vracejícímu se do vlasti. Zachytila v nich domovní prohlídky, popravy, morální chaos, vraždu carské rodiny, exodus ruské inteligence, lesk a morální bídu československých legií, ale i své první lásky a zklamání. Deníky mladičké ruské studentky přinášejí překvapivé svědectví i pro ty, kterým se zdá, že o tomto období četli snad už vše. Alja Rachmanovová, vlastním jménem Galina Džuraginová (1898, Kasli – 1991, Ettenhausen) pocházela z ruské šlechtické rodiny. Byla výraznou představitelkou první vlny ruských exilových autorů. Dětství a mládí strávila v uralském městečku Kasli. Začátek občanské války v Rusku přinutil její rodinu k útěku na Sibiř, kde se provdala za rakouského válečného zajatce Arnulfa von Hoyera. Krátce po svatbě museli manželé opustit sovětské Rusko. S malým synem se usadili nejprve ve Vídni, později v Salzburgu. V meziválečném období vydává Galina pod pseudonymem Alja Rachmanovová své deníky. Ve třicátých letech vycházejí ve třech svazcích: Studenti, láska, Čeka a smrt; Manželství v rudé bouřce (česky v létě 2013) a Mlékařka v Ottakringu. Stávají se bestsellery a téměř okamžitě po vydání jsou přeloženy do více než dvaceti jazyků. Po smrti syna na konci druhé světové války vydává knihu Jurka, jeden z mnoha. Následuje čtenářsky úspěšný román Továrna na nového člověka a životopisy různých významných ruských osobností. V roce 1945 Rachmanovová s manželem znovu prchají, tentokrát do Švýcarska. Její manžel zde v roce 1971 umírá, za dvacet let po něm i ona. Alja Rachmanovová odpočívá na salzburském hřbitově po boku manžela a syna.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2012 , PremediaOriginální název:
Studenten, Liebe, Tscheka und Tod, 1931
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Studenti, láska, Čeka a smrt (Deníky 1916 – 1920). Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)


Deník, který by nikdo nechtěl sám napsat. Vnímavá autorka, která by se mohla pro své okolí rozdat a která ve všech lidech hledá to dobré, se zákeřnou ironií osudu narodila do bolestné doby v nelidsky zkoušené zemi. Díky jejímu talentu, pečlivosti a vytrvalosti můžeme u jejich zápisků tajit dech a o něco víc si vážit světa, ve kterém žijeme.
„Bolševici se ujali moci. Je těžké být prorokem, ale domnívám se, že to je konec ruské inteligence. Měli bychom si sbalit svých pár švestek a emigrovat. V Rusku už nemáme co dělat. Nebo snad přece jen existuje nějaké východisko... Připojit se k bolševickému hnutí, duševně se ponížit, zdrsnět, stát se primitivem po fyzické i psychické stránce...“


čeští legionáři z autorčina vyprávění opravdu nevycházejí v dobrém světle
(škoda jen mizerné redakční úpravy)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Studenti, láska, Čeka a smrt (Deníky 1916 – 1920) v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 106x |
ve Čtenářské výzvě | 17x |
v Doporučených | 16x |
v Mé knihovně | 55x |
v Chystám se číst | 69x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
deníky Rusko studenti komunismus carské Rusko ruská revoluce VŘSR Československé legie bolševismus oběti komunismuAutorovy další knížky
2011 | ![]() |
2012 | ![]() |
2017 | ![]() |
2013 | ![]() |
2017 | ![]() |
Nejak mám kdesi v podvedomí, že ruskí autori píšu ťažko, zle sa to číta. Ale toto bola úplne iná šálka kávy. Aľa Rachmanová bola citlivé a veľmi vnímavé dievča v rozkvete a presne tak aj písala. Pôsobila na mňa ako kozmopolita, ale pritom celým srdcom Ruska, ktoré milovala a neznášala zároveň.
V čase veľkých zmien v Rusku počas prvej svetovej vojny sa diali šialené veci a Aľa toho bola svedkom aj účastníkom. Opísala to v knihe vierohodne a pritom nesúdi. Bola mladá a chcela veriť v lepší svet, aj keď všetko okolo sa rútilo do záhuby.
Za mňa veľmi osožná aj z pohľadu faktov a informácií, ktoré odkrývajú tak troška zahalené Rusko.