Švabinského český Slavín přehled
Ludvík Páleníček
Soubor kreseb význ. osobností čes. historie.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Švabinského český Slavín. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
26.11.2011
Kteří lidé byli nejbližší Maxi Švabinskému a proč? Po tom v této studii pátrá autor pan Ludvík Páleníček.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Švabinského český Slavín v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 22x |
v Chystám se číst | 1x |
Štítky knihy
české malířství výtvarné umění české umění Max Švabinský, 1873-1962 české osobnosti
Autorovy další knížky
1985 | Švabinského český Slavín |
1972 | Okouzlený satyr |
1984 | Max Švabinský |
1949 | Karolína Světlá, bojovnice revoltující |
1951 | Jindřich Mošna, herec realistický |
100 osobností. Převládají pochopitelně muži. Z žen spatříte pouze dvě, a to spisovatelku Boženu Němcovou a herečku Hanu Kvapilovou. // Portréty jsou řazeny nikoli dle data vzniku, ale chronologicky dle roku narození té či oné osobnosti. // Další důležitou informací může být fakt, že každé dílo je současně ukázkou konkrétní techniky, kterou Švabinský před malováním zvolil a kterou ovládal. (To teď nedělám machra, to tam v závěrečném přehledu u každého jména pečlivě píší.) Jedná se o kresby křídou, tužkou, perem, uhlem, štětcem, v několika případech jde o litografie, v jednom o akvarel, o suchou jehlu - už si musím najít, co to znamená - a ještě je tam záhadný termín lavírovaná kresba perem a termín perokresba lavírovaná tuší.
Nebránila bych se srovnání s knihou 234 českých osobností, kterou jsem jako školou povinná často otevírala. Připomnělo mi jí to. A koneckonců myslím, že i díky ní jsem se teď mohla párkrát zaradovat, když jsem uviděla známou tvář a mozek věděl jméno.
Jednoduché, potřebné. Jen o knize vědět a vzpomenout si na ni.
-----------------------------------------------------------------
CITÁT:
„Portréty začínal Švabinský vždy od očí, podle něho jednoho ze základních znaků lidské podoby, zrcadla, v němž se odráží citový i myšlenkový život člověka. Portrétní tvorba mu byla neopakovatelnými výpravami do oblasti lidské psýchy. “