• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 33 knih

Nové komentáře u knih Ludvík Páleníček

Švabinský očima jeho žáků

„Max Švabinský tehdy za první republiky jeden z nejrespektovanějších umělců, ve věku 40 let dostal za úkol založit a vybudovat na pražské vysoké výtvarné škole oddělení pro práci v grafických technikách. V knize jsou vzpomínky 14 jeho žáků, u každé kapitoly je i ilustrace vytvořená umělcem. Setkáme se zde s C. Bouda, A.V. Hrstka, V. Silovský, K. Müller, J. Kousal a další. Všichni jeho žáci se stali významnými českými malíři, ilustrátory, grafiky, výtvarníky, scénografy, někteří také často ilustrovali soudobé české knihy. Velmi dobrá kniha , která opět rozšířila moje obzory.“... celý text
— vvikingg

---

Švabinského okna pro katedrálu svatého Víta

„Knížečka byla vydána na jaře 1947, tzn. ještě uprostřed prací, a navíc v počtu pouhých sto kusů. // Informačně je chudá, i křestní jméno sklenáře Jiřičky tají, a obrazovou dokumentaci postrádá. // Dávám dvě hvězdičky.“... celý text
— milamarus

---

Okouzlený satyr

„Připadám si jaksi narcisticky a sotva věřím tomu, jak málo čtenářů má Okouzlený satyr. Myslím, že za mne by stačilo, kdyby Max Švabinský namaloval jenom "Splynutí duší". Přitom je to nesmírně tvořivý umělec, který ještě deset dní před svou smrtí, podepsal svoje poslední litografie. Když zabloudím na Vyšehrad, vždycky se zastavím na místě jeho odpočinku. Ale třeba je to jenom moje osobní melancholická vazba na Kroměříž, kde se Švabinský narodil a kde jsem dlouho žila taky já a taky, že mám ve svém srdci místa, která nás oba okouzlila.“... celý text
— niknikita

---

---

Švabinského český Slavín

„100 osobností. Převládají pochopitelně muži. Z žen spatříte pouze dvě, a to spisovatelku Boženu Němcovou a herečku Hanu Kvapilovou. // Portréty jsou řazeny nikoli dle data vzniku, ale chronologicky dle roku narození té či oné osobnosti. // Další důležitou informací může být fakt, že každé dílo je současně ukázkou konkrétní techniky, kterou Švabinský před malováním zvolil a kterou ovládal. (To teď nedělám machra, to tam v závěrečném přehledu u každého jména pečlivě píší.) Jedná se o kresby křídou, tužkou, perem, uhlem, štětcem, v několika případech jde o litografie, v jednom o akvarel, o suchou jehlu - už si musím najít, co to znamená - a ještě je tam záhadný termín lavírovaná kresba perem a termín perokresba lavírovaná tuší. Nebránila bych se srovnání s knihou 234 českých osobností, kterou jsem jako školou povinná často otevírala. Připomnělo mi jí to. A koneckonců myslím, že i díky ní jsem se teď mohla párkrát zaradovat, když jsem uviděla známou tvář a mozek věděl jméno. Jednoduché, potřebné. Jen o knize vědět a vzpomenout si na ni. ----------------------------------------------------------------- CITÁT: „Portréty začínal Švabinský vždy od očí, podle něho jednoho ze základních znaků lidské podoby, zrcadla, v němž se odráží citový i myšlenkový život člověka. Portrétní tvorba mu byla neopakovatelnými výpravami do oblasti lidské psýchy. ““... celý text
— milamarus

---

Max Švabinský

„Abych se přiznal, vlastně jsem do rozečtení knihy pořádně ani nevěděl, kdo přesně Max Švabinský byl, čím se zabýval, proslavil a zasloužil si o sobě tuhle knihu. Ale komu by to vadilo? Mě ani knize ne, tu to mohlo jen potěšit. A nutno říci, že jsem si po jejím přečtení o něm udělal hezký obrázek, uznal kvality jeho díla. Prostě ta kniha splnila svůj účel na výbornou - seznámila někoho dosud neznalého s umělcem, o němž nic nevěděl. Mám tuhle životopisnou edici rád, vlastním hned několik kusů, takže jsem se nezdráhal sáhnout ani po této. Seznamuje s danou osobností hned z několika pohledů a směrů a konrkétně tato kniha dávkuje svůj obsah tak akorát.“... celý text
— eraserhead