Švabinského český Slavín přehled
Ludvík Páleníček
Koho měl Max Švabinský nejraději? Koho by dal na český Slavín co se týče jemu blízkých osobností? Nad tím se zamýšlí pan Ludvík Páleníček.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Švabinského český Slavín. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
26.11.2011
Kteří lidé byli nejbližší Maxi Švabinskému a proč? Po tom v této studii pátrá autor pan Ludvík Páleníček.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Švabinského český Slavín v seznamech
v Přečtených | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 22x |
v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
1985 | Švabinského český Slavín |
1972 | Okouzlený satyr |
1984 | Max Švabinský |
1949 | Karolína Světlá, bojovnice revoltující |
1951 | Jindřich Mošna, herec realistický |
100 osobností. Převládají pochopitelně muži. Z žen spatříte pouze dvě, a to spisovatelku Boženu Němcovou a herečku Hanu Kvapilovou. // Portréty jsou řazeny nikoli dle data vzniku, ale chronologicky dle roku narození té či oné osobnosti. // Další důležitou informací může být fakt, že každé dílo je současně ukázkou konkrétní techniky, kterou Švabinský před malováním zvolil a kterou ovládal. (To teď nedělám machra, to tam v závěrečném přehledu u každého jména pečlivě píší.) Jedná se o kresby křídou, tužkou, perem, uhlem, štětcem, v několika případech jde o litografie, v jednom o akvarel, o suchou jehlu - už si musím najít, co to znamená - a ještě je tam záhadný termín lavírovaná kresba perem a termín perokresba lavírovaná tuší.
Nebránila bych se srovnání s knihou 234 českých osobností, kterou jsem jako školou povinná často otevírala. Připomnělo mi jí to. A koneckonců myslím, že i díky ní jsem se teď mohla párkrát zaradovat, když jsem uviděla známou tvář a mozek věděl jméno.
Jednoduché, potřebné. Jen o knize vědět a vzpomenout si na ni.
-----------------------------------------------------------------
CITÁT:
„Portréty začínal Švabinský vždy od očí, podle něho jednoho ze základních znaků lidské podoby, zrcadla, v němž se odráží citový i myšlenkový život člověka. Portrétní tvorba mu byla neopakovatelnými výpravami do oblasti lidské psýchy. “