Tanec na cizí veselce přehled

10.03.2019

Další z knížek, ze které na člověka padá smutek. Působivost umocňuje i nezaujatý, místy až reportážní způsob vyprávění.
Nechci psát o lidech, co zmizeli, zachráněných dětech, které se nikdy nedozvěděly, kdo byla jejich rodina, tak snad něco současnějšího:

"Židovský hřbitov v Sochačevě sousedí se Srpnovou ulicí. Je to malá, pravoúhlá ulička, na níž stojí pouze tři domy. Když městské zastupitelstvo měnilo názvy ulic - ulici Dzeržinského na ulici 15. srpna, ulici 1. máje na Maršálka Pilsudského a Říjnové revoluce na Senátorskou, bylo rozhodnuto Srpnovou ulici přejmenovat na ulici Abrahama Bornštajna. Měli v úmyslu také obnovit ulici K synagoze - tedy ne ulici, jen ten název. Ulice existovala více než čtyři sta let, vedla z náměstí k synagoze a byly na ní všechny židovské instituce: synagoga, židovská škola, rituální lázně, úřad židovské obce a modlitebny. Za války domy vyhořely a na ulici zůstalo jen několik stromů. Vlastně ty stromy chtělo zastupitelstvo pojmenovat, ale rozhodný nesouhlas vyslovil jeden z radních: "Pojmenování K synagoze," řekl, "zní jako K synu kozy, a to je přece směšné..." Zastupitelstvo přihlédlo k nesouhlasu a návrh nebyl přijat. Pokud jde o ulici Abrahama Bornštajna, obyvatelé napsali na městskou radu dopis: "Pánové radní! Dali jsme vám důvěru a vy se chováte stejně jako komunisti. Ti pojmenovávali ulice podle lidí, kteří naše rodiče vraždili v lágrech, a vy pojmenováváte ulice podle Židů, kteří se k nám v minulosti také špatně chovali, právě u nás, v Sochačevě. Bydlíme v katolickém Polsku, ne v Izraeli."