Tatra kolem světa přehled

08.03.2020

Poté, co se neuvěřitelné stalo skutkem a po neuvěřitelných 30 (slovy TŘICETI) letech vyšlo pokračování této knihy, které bylo v prvním díle avizované ihned po návratu expedice z cesty (asi nejdelší IHNED v dějinách literatury:) ), jsem si pro pořádek a pro zachování kontinuity vyprávění znovu přečetl i první knihu. Kdysi jsem ji už četl, ale přece jen už to trochu zapadlo.
A jaké to bylo? No uznávám, je to trochu "dějepis". Výpravu si tak nějak v hrubých rysech pamatuji, v době jejího startu mi bylo 8 let. Matně si vybavuji občasné články v časopise Pionýr, které jsem tehdy hltal jedním dechem. Tato kniha vyšla ještě v době, kdy výprava byla na cestě a asi je to trochu znát, text by to chtělo poněkud vybrousit a také je asi ještě trochu poplatný době, ve které kniha vyšla, před listopadem 1989. Styl psaní je docela strohý, je to spíš přehled ekonomicko/politický, historický a zeměpisný o oblastech, kudy výprava projížděla, vlastních zážitků z cesty tam zase až tolik není.
Jedinou výjimkou, kdy se autor věnuje vlastním zážitkům výpravy nějak souvisle delší dobu a začíná to být čtivé, je její zatčení v Guatemale a následný diplomatický "souboj". Kdyby se to opravdu nestalo, tak by se to dalo považovat za celkem vydařenou komedii... Nebýt aktivity štábu tehdejší Čs. televize a následně diplomatů, mohlo to dopadnout pro posádku dost špatně. Jinak musím bohužel konstatovat, že text není zdaleka tak čtivý a záživný, jak by se dalo čekat, takový neosobní, místy trochu naivní, občas obdivuje výdobytky kapitalistického světa, občas se k nim staví poměrně kriticky, přece jen je vidět že Stanislav Synek nebyl v první řadě novinář. A ano, nezbývá mi, než dát za pravdu uživateli Atlantis. Viděno dnešní optikou, když se čtenář dostane do oblasti Kanady a hlavně USA, tak je docela do očí bijící, jak se členové výpravy podivovali věcem dnes naprosto samozřejmým, jak z toho všeho koukala ta socialistická zaostalost.
Ale i tak jsem si knihu rád připomněl, na plné hodnocení to určitě nebude, za čtyři dám tak nějak spíš z nostalgie. A jsem docela zvědavý, jak je pojatý druhý díl, který krom zbytku původního textu obsahuje i pasáže viděné dnešníma očima.

30.06.2018

Obrovsky jsem se na tento cestopis těšil. Z mojí generace (narodil jsem se právě v době, když se Tatra vracela) ví o cestách Tatry málokdo, a tak jsem se těšil na info z této napolo zapomenuté expedice. Škoda, že je kniha z větší části tak unylá.
Na Tatře kolem světa je vidět, že vznikala opravdu v jiné době. O členech posádky nebo interakcích mezi jednotlivci se nedozvíte téměř nic. O zajímavých událostech z jednotlivých zemí, které se členům staly také téměř ne (Guatemala je samozřejmě výjimkou).
Zato víte na centimetry přesně, kolik měla jaká loď délku, popřípadě výtlak vody a výšku stěžně. Zjistíte, v jakém muzeu je ten který obraz a představte si, že potkali krávy, které měly dojivost až 40 litrů mléka! Zív.
Tatra kolem světa dnes funguje jako vtipné poukázání na to, jak jsme byli oproti zbytku světa zaostalí. Členové expedice zírají s otevřenou pusou na autobusové plošiny pro vozíčkáře, odpočívadla u silnic nebo na to, že někteří lidé mají slevové poukazy na potraviny, kterých je mnohdy několik různých značek.
Kniha mě opravdu bavila až od Mexika, což je velice pozdě. I tak ale zamrzí, že druhý díl pro nezájem už nikdy nevznikl.