• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Stanislav Synek

Tatra kolem světa: 60 let cestovatelských zkušeností

„Zahoďte na chvilku, opravdu jen na moment, růžové brýle, které máte při čtení Tatry nasazené. A pak uvidíte, jak pan Synek nenáviděl cestování s Tatrou kolem světa. Jedna třetina knihy jsou historické vhledy do dané oblasti. Druhá třetina je popis toho, co zrovna stavělo Československo v určité zemi. A pouhý třetí zlomek je o samotném cestování. A i ten se většinou spokojí s tím, jak se muselo čekat na víza nebo opravit pneumatiku. Nevíte nic o posádce, takže například tragédie v Pákistánu nemá větší emotivní dopad. Byli kamarádi? Lezli si na nervy? Jak se jmenovali? Netušíte. Mimochodem, dělal tomuhle někdo korekce? Tolik chyb nemají ani místní komentáře! První polovina knihy má prakticky na každé straně hrubku, přepis nebo špatně rozdělený odstavec. Máte pak pocit, že čtete nějaký amatérský blog a ne knihu, za kterou jste dali několik set korun. V doslovu autor vyjmenovává tři zajímavosti, které se mu po cestě líbily. TŘI! Po několika letech cesty kolem světa. Stěžuje si na posádku, stěžuje si na jídlo a na konci je naprostý flusanec mezi oči, když vám řekne, že je to vlastně všude furt stejné a dokola. Tak jo. Tak si to ale pane Synku nechte příště pro sebe a uvolněte třeba místo pro lidi, kteří by si tento jedinečný zážitek vychutnali.“... celý text
— Atlantis

---

Tatra kolem světa: 60 let cestovatelských zkušeností

„Z knihy mám celkem smíšené pocity.Kniha se měla podle mne jmenovat ,,Cesty Stanislava Synka(VČETNĚ CESTY TATROU KOLEM SVĚTA),,Hodně se mi líbily třeba příběhy a zajímavosti z Tichomoří(např.informace o datové hranici).Osobně jsem se těšil na pasáže z oblasti Pákistánu a z cesty po Hedvábné stezce,kde čtení bylo hezké,ale myslím,že rozhodně toho mohlo být více.Taky je podle mne škoda,že v knize není pohled na cestu nebo citace jiných spolucestovatelů(z doby jejich života,protože už bohužel většina není mezi živýma).Kniha je hodně o autorovi(včetně příběhů z jeho jiných expedic-ovšem zajímavých),ale i přesto jsem rád,že mu bylo umožněno knihu vydat.Líbily se mi taky fotografie,itinerář výpravý a zakresnelé mapy.“... celý text
— kuba1991

---

Tatra kolem světa: 60 let cestovatelských zkušeností

„Druhá část cestopisu z výpravy Tatry kolem světa po 30 letech povstala z popela jako bájný Fénix; stalo se to, co už málokdo předpokládal, že druhá část knihy ještě někdy spatří světlo světa. A musím konstatovat, že tato kniha mi přišla o něco čtivější než kniha mapující první část expedice. I když je to opět docela slušná historická naučná exkurze mezi jihoamerické předkolumbovské kultury a v oblasti Tichomoří, kterou Tatra překonala na lodi, se posádka letecky přemisťovala mezi jednotlivými ostrovními zeměmi takovým stylem "přískokem vpřed", je to také takový rychlokurz zeměpisu a dějepisu, tak mi tohle přišlo prostě napsané líp, s přece jen trochu větším podílem osobních zážitků když ne celé posádky, ty mi tam zkrátka poněkud chybí, tak alespoň trochu prožitků autora knihy. Já jsem rád, že tento druhý díl vyšel, to rozhodně. Konečně máme možnost sledovat cestu expedice vcelku. Po dočtení knihy z té expedice ale mám takový trochu smíšený pocit. Nějak jsem se nemohl zbavit dojmu, že od jisté doby to poněkud "drhlo". Snad už od zadržení posádky v Guatemale, po němž musela výprava trasu proti původním plánům změnit, a když ne odtud, tak od opuštění Jižní Ameriky. Cesta dál mi připomínala takové trochu "přískokem vpřed", jak už jsem uvedl výše. Rozsáhlé přesuny Tatry lodí a letecké cesty posádky s mnoha mezipřistáními mi připadaly jako řešení poněkud nouzová, těžko říct, jak vlastně byla celá výprava v této fázi organizována, zda už to nebylo spíš ve stylu "Asi jsme si vzali trochu velké sousto, je nám jedno jak, ale ať už proboha nějak dojedou zpátky". Když se třeba podívám na mapy a itinerář trasy v přílohách v závěru knihy, přijde mi skoro zvláštní zorganizovat jistě ne jednoduchou a ani levnou přepravu víc jak 20 tun vážícího auta z Jižní Ameriky do Singapuru, odtud na Nový Zéland proto, aby na Novém Zélandu ujelo 850 km. 2 800 km ujetých poté v Austrálii také při pohledu na mapu vypadá jako spíš jen takové líznutí tohoto obrovského kontinentu. Poté následoval vlastně poslední souvislý delší úsek, cesta Asií, zkalená zase pro změnu úmrtím F. Jeniše. Následná cesta Afrikou také trochu působí dojmem jako když se opilec potácí domů:). Nenavštívit největší národní parky Afriky je také docela škoda. Stejně jako jižní Afriku, protože ... apartheid. A poté opět rozdělená cesta Tatry a posádky do Egypta. A odtud už asi poměrně zrychlený přesun k domovu (patrně asi v důsledku tehdejších událostí - krátce po listopadu 1989), který je v textu zhuštěný asi do čtyř stránek. V závěru knihy za původním textem je několik desítek stran autorových dodatků. Část z nich jsou postřehy k expedici, které ji trochu osvětlují, doplňují. A úplný závěr pak tvoří takové postřehy, či spíše možná životní cestovatelský profil autora, což je sice zajímavé z hlediska toho se o autorovi a jeho pestrém cestovatelském životě něco dozvědět, ale tyto pasáže s touto expedicí nemají nic společného. A poslední poznámka k pravopisu. Když jsem to začal číst (úvodních 12 stran knihy), tak jsem si říkal, že jestli to tak půjde dál, tak to nejpozději u 50. strany asi vyhodím z okna. Speciálně tečky či čárky nad "i", to bylo něco strašnýho. Zajímavé je, že v dalším textu se to vytratilo a i závěr byl v pohodě, ale úvod se z tohoto hlediska opravdu nevydařil.“... celý text
— mira.l

---

---

Tatra kolem světa

„Poté, co se neuvěřitelné stalo skutkem a po neuvěřitelných 30 (slovy TŘICETI) letech vyšlo pokračování této knihy, které bylo v prvním díle avizované ihned po návratu expedice z cesty (asi nejdelší IHNED v dějinách literatury:) ), jsem si pro pořádek a pro zachování kontinuity vyprávění znovu přečetl i první knihu. Kdysi jsem ji už četl, ale přece jen už to trochu zapadlo. A jaké to bylo? No uznávám, je to trochu "dějepis". Výpravu si tak nějak v hrubých rysech pamatuji, v době jejího startu mi bylo 8 let. Matně si vybavuji občasné články v časopise Pionýr, které jsem tehdy hltal jedním dechem. Tato kniha vyšla ještě v době, kdy výprava byla na cestě a asi je to trochu znát, text by to chtělo poněkud vybrousit a také je asi ještě trochu poplatný době, ve které kniha vyšla, před listopadem 1989. Styl psaní je docela strohý, je to spíš přehled ekonomicko/politický, historický a zeměpisný o oblastech, kudy výprava projížděla, vlastních zážitků z cesty tam zase až tolik není. Jedinou výjimkou, kdy se autor věnuje vlastním zážitkům výpravy nějak souvisle delší dobu a začíná to být čtivé, je její zatčení v Guatemale a následný diplomatický "souboj". Kdyby se to opravdu nestalo, tak by se to dalo považovat za celkem vydařenou komedii... Nebýt aktivity štábu tehdejší Čs. televize a následně diplomatů, mohlo to dopadnout pro posádku dost špatně. Jinak musím bohužel konstatovat, že text není zdaleka tak čtivý a záživný, jak by se dalo čekat, takový neosobní, místy trochu naivní, občas obdivuje výdobytky kapitalistického světa, občas se k nim staví poměrně kriticky, přece jen je vidět že Stanislav Synek nebyl v první řadě novinář. A ano, nezbývá mi, než dát za pravdu uživateli Atlantis. Viděno dnešní optikou, když se čtenář dostane do oblasti Kanady a hlavně USA, tak je docela do očí bijící, jak se členové výpravy podivovali věcem dnes naprosto samozřejmým, jak z toho všeho koukala ta socialistická zaostalost. Ale i tak jsem si knihu rád připomněl, na plné hodnocení to určitě nebude, za čtyři dám tak nějak spíš z nostalgie. A jsem docela zvědavý, jak je pojatý druhý díl, který krom zbytku původního textu obsahuje i pasáže viděné dnešníma očima.“... celý text
— mira.l

---

Tatra kolem světa

„Obrovsky jsem se na tento cestopis těšil. Z mojí generace (narodil jsem se právě v době, když se Tatra vracela) ví o cestách Tatry málokdo, a tak jsem se těšil na info z této napolo zapomenuté expedice. Škoda, že je kniha z větší části tak unylá. Na Tatře kolem světa je vidět, že vznikala opravdu v jiné době. O členech posádky nebo interakcích mezi jednotlivci se nedozvíte téměř nic. O zajímavých událostech z jednotlivých zemí, které se členům staly také téměř ne (Guatemala je samozřejmě výjimkou). Zato víte na centimetry přesně, kolik měla jaká loď délku, popřípadě výtlak vody a výšku stěžně. Zjistíte, v jakém muzeu je ten který obraz a představte si, že potkali krávy, které měly dojivost až 40 litrů mléka! Zív. Tatra kolem světa dnes funguje jako vtipné poukázání na to, jak jsme byli oproti zbytku světa zaostalí. Členové expedice zírají s otevřenou pusou na autobusové plošiny pro vozíčkáře, odpočívadla u silnic nebo na to, že někteří lidé mají slevové poukazy na potraviny, kterých je mnohdy několik různých značek. Kniha mě opravdu bavila až od Mexika, což je velice pozdě. I tak ale zamrzí, že druhý díl pro nezájem už nikdy nevznikl.“... celý text
— Atlantis