Tenčí než vlákno pavučiny přehled
Jiří Raichl
Přiměřeně neúspěšný spisovatel zaznamenává přesný průběh vraždy, která se právě v ten moment odehrává na opačném konci republiky. Maloměstský strejc si jde koupit pivo a místo toho utone v oceánu znepokojivé kvazi-reality. Bezcharakterní zlodějíček zakopne o cosi, co se jeví jako životní šance, ale najde v sobě tolik nezbytného cynismu, aby ji využil? Slabošský donchuán tak dlouho uniká před těžkostmi, až ho polapí zákeřná časová diskontinuita. Architekt z počátku osmnáctého století přijme lákavou zakázku, která se však pořádně zašmodrchá a donutí ho předvést mnohem víc, než jen stavitelské umění. Tato rozmanitá pětice příběhů, v nichž se obyčejným lidem dějí věci neobyčejné až nepochopitelné, tvoří předehru k rozsáhlé titulní próze: subtilní psychologické sondě do životní křižovatky zdánlivě tuctové ženy na prahu středního věku. Náhle a nečekaně jí zkříží cestu poněkud excentrický muž, přinášející rozevlátý chaos místo bezpečného zaplutí do uklidňujícího přístavu partnerské nudy. Ba co hůř: na povrch vyplouvají zprvu nejasné signály, že s ním není všechno tak úplně v pořádku …... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tenčí než vlákno pavučiny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Prvních pět povídek ve mně vyvolávalo spokojené vrnění blahem. Bezvadné odpočinkové čtení; chytré, vtipné, zábavné. Poslední povídka se z mého pohledu nepovedla a nelíbila se mi. Netuším, proč má chlap potřebu vcítit se do ženy. Tuhle blbku aby jeden pohledal.
Nadšená jsem byla z absence překlepů a chyb, to bylo bezva. Jen mě pobavila perla ze str. 161 - "...O dvě hodiny později jsem trůnila v jeho obýváku, cucaje ryzlink a zobaje oříšky. A čekaje na pokračování frašky..."
Trůnila, cucaje, zobaje, čekaje...? Pořád tam ten chlap zůstal, co...? :-D
Další z Raichlových knih, které jsem založil do police svých oblíbených knih, ke kterým se jednou vrátím. Jako obvykle povídky potěší čtenáře skvěle vystavěným příběhem, spádem i barvitým jazykem. Líbily se mi všechny příběhy, ale mým favoritem je Světlo ze světla – o pokusu postavit kostel, který se pár set led předtím postavit nepovedlo. Parádní záhada a zároveň vtipné dialogy. A samozřejmě poslední, obsáhlejší próza Tenčí než vlíkno pavučiny. V ich formě ji vypráví žena, za což autorovi patří můj obdiv, to fakt není snadné, aby to znělo uvěřitelně. Zpočátku jsem měl trochu obavy, aby nešlo jen o plané tlachání, které nikam nepovede, ale autor nezklamal – k něčemu takovému se nesnížil, příběh nabírá obrátky a vrcholí famózním rozuzlením. Sečteno a podtrženo: kniha chytne a nepustí. Strávil jsem s ní několik příjemných jízd tramvají přes Prahu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tenčí než vlákno pavučiny v seznamech
v Přečtených | 15x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 37x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
záhady napětí humoristické povídky české povídky
Autorovy další knížky
2021 | Pomalá voda |
2018 | Zítra už bylo |
2019 | Tenčí než vlákno pavučiny |
2020 | Mám se dobře, ale špatně to snáším |
2018 | Poblíž nebe |
Nepříliš nápadité a jakoby nedovařené povídky, zakončené docela povedenou novelou. Asi nevětší slabinou je stále stejný způsob řeči protagonistů, ať je to instalatér, farář z minulosti, hochštapler z budoucnosti nebo rozvedená čtyřicátnice. Pokud termín "vrátit do oběhu" (ve smyslu rozejít se z partnerkou) použije primitivní chlap, pak budiž, ale když to sama o sobě prohlásí zapuzená žena, zní to velmi nevěrohodně.