Tanatlokovy oči přehled
Jean van Hamme
Čtyřdílný cyklus „Země Qaa“ je považován za nejpůsobivější ucelený příběh v rámci ságy o Thorgalovi. Druhý díl Tanatlokovy oči (Thorgal 11) navazuje na příběh Země Qaa (Thorgal 10), který již před lety česky vyšel. Po dlouhé době tak nakladatelství Egmont splácí dluh všem fanouškům a příznivcům série Thorgal a pokračuje v tomto cyklu. V rámci dlouhodobého edičního záměru Egmont po nakladatelství CooBoo postupně vyplňuje mezery dosud nevydaných Thorgalových příběhů tak, aby se čtenáři i sběratelé postupně dočkali kompletního českého vydání v jednotné úpravě. Hlavním motivem cyklu „Země Qaa“ je souboj dvou bohů, moudrého Tanatloka a krvežíznivého Ogotaje. Oba muži jsou ve skutečnosti prastarými členy posádky kosmické lodi, která se vracela na Zemi. Nelehkým úkolem Thorgalovy družiny je porazit boha Ogotaje. Thorgal však netuší, jak osudový vztah s Ogotajem sdílí…... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2017 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Les Yeux de Tanatloc, 1986
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tanatlokovy oči. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Album samo o sobě možná tak skvělé není, ale v návaznosti na předchozí díly Dítě z hvězd a Ostrov v ledových mořích mě jednoduše dojala osudovost ústřední zápletky. Jasně, možná jsou to trochu zbytečně Hvězdný války, ale co si budeme nalhávat, i ty mají předobraz v řeckých tragédiích. A Jean Van Hamme dávkuje posloupnost událostí s takovou precizností, až má jeden podezření, že si to nevymýšlí za pochodu, ale že měl komplexní dění v hlavě od samého počátku. Grzegorz Rosiński pak dokazuje, že pro Thorgala se vysloveně narodil. Noční výsadek ze vzducholodě by takhle perfektně snad nikdo nakreslit nedokázal.
Takže jo, Thorgal je zpátky a pořád je přesně tak boží, jako ostatně vždycky byl. Tahle série je jednoduše nadčasová po stránce dějové i výtvarné. Ty nápady, jež tvůrci dávají v plénum, nejsou jen výrony autorské imaginace, ale pečlivě promyšlené kousky mozaiky, která nabývá na stále konkrétnějších detailech. Jako celek jeden z nejkrásnějších a taky nejdepresivnějších fantasy komiksů.
Tanatlokove oči kvalitatívne radím do „prostrednej časti“ Thorgalovej série: teda ani zlé, ale ani také jedinečné, ako Dítě z hvězd. Kresba je samozrejme stále/zase raz nádherná, mystická a podporujúca fantáziu (hlavne scény z temnej džungle). Problém je, že príbeh je nie príliš zaujímavý a poriadny drajv chytí až na konci. A to už je neskoro. Thorgal je tu skôr štatista. Jeho putovanie džungľou nie je také zaujímavé, ako mohlo (a malo) byť. Občas vyskočí aligátor a raz za čas niečo nebezpečné zletí z neba, ale inak sa vlastne nič nestane. V meste je to o poznanie lepšie. Tu je kresba síce nudnejšia, ale našťastie sa do toho tvorcovia poriadne opreli a nadviazali na Thorgalovu minulosť (či skôr na minulosť jeho predkov). Správne, opäť sa vracia to, čo na tejto sérii zbožňujem: pozemské napojenie na vesmírne cestovanie. Stretávame sa s postavou, ktorá ma nadchla už v Dítěti z hvězd. Odvtedy však hlavný hrdina zostarol. Rosiniski a Van Hamme okolo neho (a najnovšie už aj okolo Thorgalovho syna) budujú pozoruhodnú mytológiu o bohoch zostúpených z nebies, ktorí v skutočnosti žiadnymi bohmi neboli.
Související novinky (1)
Knižní novinky (29.5. - 9.6.)
30.05.2017
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tanatlokovy oči v seznamech
v Přečtených | 45x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
1990 | Dítě z hvězd |
2012 | Zrazená čarodějka |
2016 | Temnými cestami |
2021 | Šninklova veliká moc |
2019 | Neviditelná pevnost 19-23 (Omnibus) |
Eeeech, tento rok sa mi jaksi darí narážať na veci, o ktorých som si myslel, že som ich čítal a ono to jaksi nie je pravda. Mal som za to, že z Thorgala nemám prečítané len od nejakej 17-ky. Teraz zisťujem, že ee. Zrejme som zabudol, že medzičasom sa mi podarilo jeho české vydania takmer na komplet skompletizovať. Asi starnem :)).
Tento diel je priamym pokračovaním predošlého, nemá zmysel čítať ho samostatne. Príbeh naberá epické grády, hrdinovia si robia navzájom zle - poniektorí aj dobre ;) - a príbeh zďaleka nekončí. Skôr naberá na otáčkach. A zvratoch. Kresbe niet čo vytknúť. Ale, to u Rosinskeho naozaj ťažko. No nič, upaľujem do police pre pokračovanie...