Tichý dům přehled
Orhan Pamuk
Píše se červenec 1980 a v Turecku se pomalu schyluje k dalšímu vojenskému převratu. Do přímořského letoviska nedaleko Istanbulu přijíždí jako každý rok tři sourozenci, aby navštívili svou devadesátiletou babičku. Zatímco venku stále houstne napětí mezi nacionalisty a levicovými bojůvkami, babiččin „tichý dům“ vydává potlačovaná rodinná tajemství a rozehrávají se tu osudové životní příběhy. Román, ověnčený domácími i zahraničními cenami, je jak brilantním rodinným dramatem, tak dramatem celé země, v níž děsivě utichá komunikace mezi politickými skupinami, společenskými vrstvami i generacemi.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tichý dům. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Román o Turecku v době ne tak dávných velkých změn, kdy se přetahovali o moc levičáci s náboženskými fanatiky. A zrcadlově s tím o jedné rodině, reprezentované pěti vypravěči v různých příbuzenských vztazích – každý z nich ukazuje svůj rozvětvený příběh, každý z nich patří k jiné generaci, žije v jiném prostředí a chce něco jiného. Máme tu starou Fatmu, která žije s jednou velkou křivdou, mladého Hasana, který se v mladické hlouposti zapletl s radikály, nebo trpasličího Recepa, který měl tu smůlu, že se narodil jako levoboček Fatmina manžela a v dětství si za to dost vytrpěl, a nakonec trpí stále, zatímco slouží ve Fatmině domě... a pak jsou tu "vedlejší" postavy, z nichž nejzajímavější je nejspíš levicově zaměřená dívka Nilgün, do níž se zamiloval Hasan, což vede nevyhnutelně k hrozným věcem.
Všechny postavy dělají něco, co vlastně nechtějí, a i když nejsou zlí, nakonec někteří z nich páchají zlo, a/nebo se jim zlo děje. Je to drsné a nepříjemné, ale výborné. Jakási rodová kronika o náboženství, metafyzických otázkách a filozofii, zároveň o předurčenosti velkými dějinami, i dějinami vlastní rodiny. A hlavně o tom, že i když každý dělá jen to, co považuje za nejlepší, může to mít pro ostatní fatální následky. Silný text, který je košatý a překypuje ději i množstvím postav, a přesto zůstává intimní sondou do lidské duše a zároveň je téměř univerzálním panoptikem společnosti zmítající se mezi pokrokem a tradicí.
Ve výsledku je to hrozně silné, charaktery jsou výborně vykreslené a ve své protichůdnosti pochopitelné. S Orhanem Pamukem jsem určitě tímhle neskončil!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tichý dům v seznamech
| v Přečtených | 78x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Knihotéce | 65x |
| v Chystám se číst | 43x |
| v Chci si koupit | 11x |
Autorovy další knížky
| 2007 |  Jmenuji se Červená |
| 2009 | Sníh |
| 2011 | Černá kniha |
| 2020 | Cosi divného v mé hlavě |
| 2012 |  Muzeum nevinnosti |
Mně tam chybělo vyprávění z pohledu Nùlgin..Myslím, že o to by mohlo být dílo ještě zajímavější.Možná by to trochu vyrovnalo můj dojem, že všichni ostatní nejsou tak trochu normální.V tichém domě se odehrává několik tichých osobních dramat.
Zajímavé bylo vyprávění o zábavách turecké mládeže bohatých rodičů, stejně prázdných jako na "Západě".
Pasáž popisující tzv."turecký večer"je přesná,podobné dojmy jsem měl z nedávného zážitku na dovolené, ač můj zážitek a Pamukův popis dělí asi třicet let.
Dějiny Turecka jsou pro mne neznámé.
V poznámkách na konci knihy jsem se dozvěděl, že v roce 1923 došlo k vyhlášení Turecka za republiku,tedy k přechodu od osmanství k demokracii západního typu, takže docela velká změna, jejíž důsledky mohly být pro národ i jednotlivce, řekněme, všelijaké a Pamuk svůj román věnuje tomuto.
Došlo tam i ke změně letopočtu a nucení přijmout příjmení, což u lidí typů Fatmy nemuselo projít, zatímco u jejího manžela,zcela nekriticky přijímacího vše západní, včetně popírání existence Boha a propagace ateismu bylo hodno obdivu.
Tedy změny zásadní pro tuto kulturu a lidi.
A o sžívání se s tím je tento příběh.
Zajímavý a čtivý, ovšem místy unavující, opakováním situací a myšlenek.