Tíživé noci přehled

03.09.2024

Některé povídky jsou opravdu pozoruhodné - silná imaginace, skvělé téma, duchovní hloubka. Jen se vtírá pocit, že jsou o malinko delší, než by jim slušelo. Proto 4 hvězdičky. A teď některé konkrétně (nechci spoilerovat, a tak jen obecně):
- Jak přistál létající talíř - povinná pro všechny faráře.
- Slavnostní otevření nové silnice - skvělá atmosféra, jedna z nejlepších.
- Svatí - komická povídka pro katolíky o nevytíženém světci.
- Alias - něco jako "literární poklesek"...
- Pes, který viděl Boha - je to moralita, je dlouhá, ale vlastně je nesmírně krásná.
- Hradby Anagooru - kafkárna.
- Ale dveře tlučou dál - tuhle povídku lze použít při terapii jako modelový příklad vytěsnění.
- Manželka, které narostla křídla - skvělá, komický, s úžasnou pointou.
- Schůzka s Einsteinem - nečekané rozuzlení, odpovědnost vědce.
- Hrboly na zahradě - melancholická a smutná. Dobrá závěr výběru.

24.05.2024

Za naprostý, nepřekonatelný vrchol Buzzatiho tvorby považuji geniální "Tatarskou poušť"; osobně z nějakého i pro mě samého záhadného důvodu miluji i objektivně ne zcela zdařilou novelu "Velký portrét"; mám rád Buzzatiho comics na motivy mýtu o Orfeovi...

Leč "Tíživé noci"jsou povídky - některé opravdu důvtipné, povětšinou s horovým,fantaskním či dokonce vědeckofantastickým motivem, začasté inspirované lidovým folklorem. Magický realismus? Snad, i když Buzzati stojí tak trochu mimo obvyklé literární kategorie.

Jak už to u povídkových výborů bývá, ne všechny povídky jsou stejně zdařilé, některým chybí ona formální vybroušenost charakterisující obvykle Buzzatiho styl a nejsou zcela zdařilé.

Leč i tak myslím, že si i velmi náročný čtěnář vybere.