Tovaryšstvo Ježíšovo přehled

19.12.2024

Tíživé. Mrazivé. Pro lidské se pinožení a slabosti. Pro snahu dělat dobro i strach ze sebe sama.
Knihu nevnímám jako negativní hodnocení Jezuitů, ale jako apel na své lidství, nepopírat sám sebe, nenechat se manipulovat ... o bezsmyslné poslušnosti nemluvě.
Slyšeno na ČRo skvěle načteno Janem Vlasákem.

17.12.2024

vždycky jsem měl Šotolu zařazeného jako "květňáka" a "poezie všedního dne" mne moc nebrala, takže se mi nechtělo ani do autorovy románové tvorby, no já vůl - Tovaryšstvo Ježíšovo je prostě geniální, tuhle bichli jsem dal na dva zátahy, skončil ve čtyři ráno a ještě teď se nemohu vzpamatovat, jak jsem se v příběhu našel - historické podobenství je jasné a lze ho vztáhnout široce na totalitu (bez)moci: groteskní ubohost lidského pinožení versus mocenský systém, zaprodání se, převlékání kabátů, servilita, manipulace, zastrašování...

kompozice románu je dokonale promyšlená a provázaná jazykově i motivicky, "barokní" mnohovýznamový kontrast světla a tmy, variované návratné enumerace, archaizovaná syntaxe s těžkou, temnou atmosférou, pasáže obrazného líčení střídané naléhavými, dramatickými a dramatizovanými dialogy postav (někdy i s imaginárními protějšky, o to je to děsivější) - hotová inscenace theatra mundi - a spolu s tím moderní ironie a sarkasmus

nejvíc na mne zapůsobilo, že Šotola jednak dokázal vystavět ideový konflikt postav tak, aby zároveň i rozvíjel příběh, a druhak Hadovi protihráči nejsou konstantně daní, ale průběžně se mění, což umocňuje hrůzostrašnost abstraktní moci, jejíž sluhové jsou snadno vyměnitelní, kdykoli je (vyšší) potřeba

doporučuju všem, kdo unesou tu tíhu