Tractatus logico-philosophicus přehled

Tractatus logico-philosophicus
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/201383/tractatus-logico-philosophicus-201383.jpg 4 63 63

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tractatus logico-philosophicus. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (11)

Set123
29.03.2024

Abych tedy byl úplně upřímný, jedná se o jedno z největších zklamání za poslední dobu. Ne snad, že by kniha nebyla hodnotná a zajímavá – to obé jistě je. Ale aureola která se kolem ní vznáší, coby kolem jakéhosi klenotu... nenašla u mne opodstatnění.

Rozumějte, je to zajímavý text, jehož hodnotu pro analytickou filosofii nelze zpochybnit. Je tu hodnota. Jen je otázka, jaká ta hodnota to je. Po mém soudu kniha dělá něco strašlivě tragického – ona odvrhuje metafyziku takřka carnapovsky drsně, na straně druhé je sama metafyzickou, aniž by si to uvědomila – či lépe, aniž by si to nezbytně uvědomil čtenář. Kniha cupuje metafyziku. Ale cupuje také analýzu jazyka. Ona ničí filosofii ne tím, že vyřešila, jak autor arogantně píše, její otázky. Ale tím, že ukázala její chybějící střed. Střed filosofie podle ní totiž neleží v racionalitě. On leží v emocionalitě. Je estetický, ne logický, ne racionální. Autor se tváří jako přísný kritik metafyziky (a jen tak dál, ona potřebuje kritizovat), naplnil však obsah vtipu "Když se potká kontinentální a analytický filosof, řekne analytický kontinentálnímu, že je nedostatečně jasný, kontinentální analytickému na oplátku to, že je nedostatečný." a sám, při nedostatku sebe sama, přistoupil k metafyzice.

Nu, ale abych přinesl některé konkrétní body. Největší chybou díla je jeho děravost. Struktura knihy naznačuje analytickou přesnost a argumentační hloubku – opak je samozřejmě pravdou. Ona struktura vychází spíše z metody jakési asociace – není argumentací. Autor přináší tvrzení, ta však neodůvodňuje, nevysvětluje. Hraje si na nietzscheovsky kryptickou moudrost – jenže v ní zpravidla mnoho není. Autor například zjevně pracuje s jakousi nutností mezi znakem a označovaným – ale vysvětluje jej? Ne. Je to metafyzika. Ono to tak je, protože to zkrátka je. Jenže jak pak může fungovat váš myšlenkový systém, budujete-li ho na jazyku a přitom nevysvětlíte jeho podstatu? Však se stačí podívat na prosté fungování světa abyste viděli, že zkrátka takto nefunguje. Jak se autor vypořádá s rozličnými jazyky? Jak s překlady? Jak se synonymy? Nevypořádá. Musel by se nutně pustit do (opět) nietzscheovského hledání perfektního jazyka. Ale pozor! Nietzsche hledá na poli estetiky! A to je jiná hra.

Nadto lze v díle najít jisté kontradikce. Na jedné straně autor tvrdí, že nelogické nelze myslet. Na straně druhé popisuje jsoucí mimo logiku jako nahodilé. To je, přátelé, kontradikce – pramenící z toho, že autor nevysvětlí vlastní myšlenky. Níže jeden komentující píše, že po Traktátu je třeba navázat Filosofickými zkoumáními, abychom pochopili autorovo dílo v jeho celku. Ale to přeci není pravda. Autor sám odvrhl Traktát. Jeho přístup k jazyku ve Zkoumáních není rozvinutím toho z Traktátu – je jeho nahrazením. Proč to píši? Nu, protože si autor právě prázdnost frází uvědomil a pokoušel se jí napravit.

Už jenom z jisté zlomyslnosti dodávám – už sám fakt, že je zde v komentářích hodnocena kniha jako vhodná k dlouhým rozsáhlým a skoro nekončícím úvahám, vede nás nezbytně k jednomu k autorovi nešetrnému závěru. Tvrdí-li, že vše, co lze myslet, lze myslet jasně a vše, co lze říci, lze říci jasně, stojíme před dvojí možností. Buď se autor mýlil, nebo autor selhal. Tak či tak je to in fine chyba autorova, nikoliv jeho výhra.

Nic z této kritiky (která je založena na trojím čtení a vcelku rozsáhlých hovorech o jeho obsahu, takže ne, že bych mu nevěnoval čas), asi nemá nijak zvlášť odrazovat od jeho četby a zájmu o něj vůbec. Je to kniha chytrá, revoluční a strašně podnětná. Jen bych jí zbytečně neglorifikoval a nepředstíral, že se jedná o jakési dokonalé dílo filosofie. Wittgenstein byl génius, neskutečně chytrý a inovativní člověk. Toto ale není to dílo, které by mělo být na prvém místě milováno.

Tvurce001
07.02.2024 4 z 5

Kniha na celý život. Protože už po přečtení první stránky člověk zalapá po dechu a čte ji znovu a znovu a znovu a pokud bude mít dost sil, smí po půl roce otočit na další těžkou stránku...a tak dále až k poslednímu řádku...po jehož přečtení konečně pochopí - a může s pocitem dobře vykonané dřiny zemřít.


tra-my5156
02.11.2022 5 z 5

Jedna z nejbrilantnějších děl kontemporární analytické filozofie, dovolím si zajít tak daleko a řekla bych, že se jedná o stavební kámen analytické filozofie 20. století. Wittgensteinova genialita nezná meze. Když člověk čte jeho díla, extrémě důležité je si zapamatovat jejich kontext. Russelova předmluva mě jaksi docela pobavila. Když se Wittgensteinovi povedlo poslat dvě kopie z italského zajetí Russelovi a Fregemu, netušil snad tehdá, že se pánům jeho tvorba nebude líbit. Nicméně zde je důležité poznamenat, že Fregeho Begriffsschrift a tím pádem i jeho filozofie byla vyvinuta tak, aby bylo nápomocnou rukou k dělání pragmatických věd. A Russel na to navázal, a dále pokračoval svůj zájem v epistemologických okruzích - tedy, Russellovo zájem spočívá v epistemologii. Wittgenstein nelimituje sám sebe pouze na epistemologii nebo na čistou logiku.
Je nutné po přečtení Tractatus pokračovat s Filozofickým Zkoumáním, abychom pochopili Wittgensteina jako celého. Zaměřit se na pouhý Tractatus bez jeho druhého díla je jako si obléct vždy jenom jednu nohavici a prezentovat se, že nosím kalhoty.
(7) Wovon man nicht sprechen kann, darüber muss man schweigen.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Tractatus logico-philosophicus v seznamech

v Právě čtených5x
v Přečtených94x
ve Čtenářské výzvě4x
v Doporučených4x
v Knihotéce49x
v Chystám se číst48x
v Chci si koupit19x
v dalších seznamech5x