Trapné povídky přehled
Karel Čapek
Soubor Trapné povídky se skládá z osmi povídkových próz (Otcové, Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) autora Karla Čapka. Dílo bylo poprvé vydáno v roce 1921. Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Trapné povídky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (29)
Jednu povídku jsem viděla zfilmovanou (Na zámku (1999)) a jednu povídku jsem slyšela v rozhlase.
Čapek píše krásně, ale doporučuji číst jej velice pomalu a přemýšlet. Což mi někdy nejde. Za sebe musím říct, že mě zaujala nejvíce asi první povídka - Otcové.
K.Čapek mi opět ukázal, že je mistrem slova a dokáže ve čtenáři vyvolat celou škálu pocitů i během krátkých povídek. Ponurost, beznaděj, utrpení, bezvýchodné životní situace jsou vykreslené natolik realisticky, že jsem si čtení musela přiměřeně dávkovat, aby mě ty negativní pocity úplně nepohltily.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Trapné povídky v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 293x |
ve Čtenářské výzvě | 48x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 87x |
v Chystám se číst | 44x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Trapné povídky jsou jednou z Čapkových prvotin, na stylistice textu byste to ale nepoznali, protože ta je již tady naprosto perfektní. Oproti pozdějším dílům jsou ale jednotlivé povídky mnohem pesimističtější a melancholičtější. O to více, že pojednávají o běžných životních situacích, se kterými se může setkat každý z nás (byť, pravda, některé z nich jsou dnes neaktuální, např. už nejspíš nepůjdete dělat chůvu německému hraběti). Po dlouhou dobu jsem chtěl tuto sbírku hodnotit plným počtem bodů, posledních pár povídek mě ale bohužel tolik nenadchlo a označil bych je spíš za průměrnější (Otcové, Tribunál...). Obecně je asi můj největší problém s Čapkovými sbírkami takový, že zpočátku jsem nadšený a postupně toto mé nadšení vyprchává, protože povídky jsou si navzájem často velmi podobné. Nicméně všem vřele doporučuji!